Ve Staré škole v Polné mají v kabinetu dvouhlavé tele, krokodýla i mořskou želvu

1. říjen 2018
Třída

Současná generace je generací klávesnic, a už jen málokdo z nás umí ručně psát tak, aby se tomu dalo říkat krasopis. Už ani ve školách takový předmět není. Ale býval. Přesvědčit se o tom můžete ve Staré škole v Polné na Vysočině. Na lavicích, ve kterých žáčci sedávali před sto padesáti lety, jsou o tom důkazy.   

V Poděbradově ulici v Polné na Vysočině stojí starý jednopatrový domek s renesančním štítem. Na ceduli u dveří je nápis: Stará škola. „V tomto domě škola nikdy nebyla. Ale díky pochopení města se tady v šedesátých letech minulého století podařilo zřídit kompletní expozici staré školy,“ říká Alena Vyskočilová z Městského muzea Polná.

Celé vybavení muzea kdysi sloužilo v původní polenské škole, která stála v místě zvaném Kaplanka. Návštěvníci tak před sebou mají skutečný obraz obecné školy z poloviny devatenáctého století. Umocňuje ho i samotný zachovalý interiér budovy.

„Tady to byla čtvrtá třída, nejvyšší, kam chodily dvanáctileté děti,“ říká Alena Vyskočilová. Povinné vzdělávání tehdy bylo od šesti do dvanácti let. Vybavení je jednoduché. Stojací tabule, dřevěná katedra a spojené lavice, které jsou tak malé, že by se do nich stěží vešli dnešní prvňáci. „Celkově asi byli lidé v té době menší,“ dodává průvodkyně.

Na lavicích leží břidlicové tabulky s olůvky, ale i písanky s ukázkami krasopisně napsaných textů. „Jsou originální, každou stránku v té písance psalo jedno dítě,“ říká Alena Vyskočilová. A pro zajímavost ještě dodává, že právě tato třída si zahrála v jedné scéně filmové pohádky Lotrando a Zubejda. 

Nejznámější exponát - dvouhlavé tele

Součástí třídy, ale i přilehlého kabinetu je spousta učebních pomůcek. Zajímavý je téměř dva metry vysoký dřevěný model těžní věže, ve kterém jsou i pohyblivé součástky. V kabinetu je i přístroj na jednoduchou výrobu elektřiny. Největším lákadlem je tu ale určitě vycpané dvouhlavé tele. „Narodilo se v Brzkově koncem devatenáctého století. Asi chvilku žilo, protože je trošku větší, než čerstvě narozené,“ říká Alena Vyskočilová. Lebka telete je k vidění vedle, v prosklené skříni. Úctyhodná je i sbírka minerálů ve vedlejší místnosti.

Budova, ve které dnes sídlí Stará škola, měla kdysi dvě černé kuchyně. Do jedné z nich je přístup z chodby v prvním patře, a návštěvník tak do ní může nahlédnout. „Když se tady žilo, tak se v této kuchyni vařilo,“ dodává průvodkyně. V přízemí budovy je i ukázka bytu učitele. Je poměrně malý, ale průvodkyně vysvětluje, že je to úmyslné kvůli zachování tepla. To v bytě zajišťují malá kachlová kamna.

Polenskými školami prošlo několik významnějších učitelů. Po jednom z nich tu zůstal i vzácný hudební nástroj – klavichord, který je v současné době zrekonstruovaný. Jde v podstatě o předchůdce dnešního klavíru.