Ve věku 92 let zemřela herečka Vlasta Chramostová. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77

Doménou Vlasty Chramostové bylo v 50. a 60. letech Divadlo na Vinohradech. Zahrála si Marii Stuartovnu, Roxanu nebo Annu Kareninu a i v rozhlase a ve filmu šla z role do role. Ovšem jak sama říkala, každý úspěch má i svůj rub.

„Víte, celý život se odehrává v rámci prohraných vítězství a vítězných proher,“ říkávala.

Bolavými zlomy v životě Vlasty Chramostové byla bezesporu smrt malého syna a zákaz herecké práce za normalizace. Postoje z roku 1968 herečka neopustila, byla jednou z prvních signatářek Charty 77.

„Já jsem byla nejšťastnější v disentu dvacet let. Sice to byly nejkrutější časy, nesměla jsem hrát divadlo, nesměla jsem být veřejná osoba, ale byla jsem nejvíc v souladu sama se sebou,“ vzpomínala.

Ani v disentu se Vlasta Chramostová nevzdávala umělecké práce. Spolu s manželem Stanislavem Milotou pořádali soukromá představení bytového divadla, inscenovali třeba Mackbeta.

Sametová revoluce

V listopadu 1989 se pak Vlasta Chramostová stala jednou z tváří sametové revoluce. „Chřestěním klíčů se ještě člověk nezmění a měla jsem potřebu jedinou větu vykřiknout na Václavském náměstí v listopadu z balkónu a to jsem si vzpomněla na pana profesora Patočku, kteří říkal: Kde se mění dějiny? Uvnitř každého jednotlivce,“ vzpomínala na rok 1989.

V roce 1992 pak následoval i herecký comeback a to přímo na jevišti Národního divadla.

Vlasta Chramostová hrála v desítkách filmů, třeba Spalovače mrtvol, Je třeba zabít Sekala nebo PF 77. Naposledy se před kamerou objevila ve filmovém zpracování Odcházení, pod režijní taktovkou Václava Havla.

Poslední rozloučení s herečkou Vlastou Chramostovou bude na jevišti historické budovy Národního divadla v pondělí 14. října v 11.00. Oznámil to mluvčí scény Tomáš Staněk.