Vedro

19. srpen 2005

Po výrazech teplo, horko a parno, jejichž jazykové zákulisí jsem tento týden probíral, musím dnes, abych kolekci doplnil, pohovořit o výrazu vedro. Teplo, horko, parno a vedro je víceméně totéž, přičemž výraz vedro je určitě nejsilnější, větší teplo než vedro už v češtině být nemůže. Zatímco parno je horko vlhké, pod slovem vedro myslíme spíš na horko suché.

Původ slova vedro vykládají naše etymologické slovníky různě. Slovník Machkův a také Holubův a Lyerův říkají, že jde o slovo všeslovanské, které má praslovanský původ, a že vzniklo ze základu ved, který znamenal horkem sušit a také vadnout. Ze stejného základu je prý rovněž sloveso udit. Václav Machek píše: "Starobylá přípona -ro- ukazuje na velké stáří slova. Vedrý čas je ten, který vše vysouší a tím i konservuje jisté potraviny... stejný účel jako sušení mělo i uzení." Ve slovnících Josefa Holuba z třicátých a Josefa Holuba a Františka Kopečného z padesátých let a hlavně v nejnovějším slovníku Jiřího Rejzka najdeme úplně jiný pohled na původ slova vedro. Říkají, že slovo vedro má indoevropský základ uedro, které vzniklo odvozením od ue-, tedy vát, dout. Z těchto indoevropských základů pak v modernějších a moderních jazycích vznikla slova, která pojmenovávala určitý stav počasí. Anglické weather, německé Wetter a polské wiodro jsou označení jakékoli počasí, staroislandské vedr znamenalo vzduch, vítr a počasí, staroslověnské vedro pak bylo pěkné, jasné počasí, v srbštině a chorvatštině vedro znamená jasno, v ruštině je vědro slunečné počasí. S vadnutím a uzením podle této teorie nemá vedro nic společného, spíš s větrem, který rovněž vznikl z indoevropského základu ue-. Ostatně o větru a o povětří a o jejich vztahu k počasí jako takovému jsem tu podrobně mluvil před několika dny.

Michal Novotný

Na závěr ještě připomenu krásné slovo vedřiny; to se dnes používá také jako pojmenování období veder, původně to však byl školský termín, vedřiny bylo zkrácené vyučování v době letních veder.

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz

autor: Michal Novotný
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.