Velbloud uchem jehly
To spíš projde velbloud uchem jehly, než by mě můj šéf za něco pochválil. Předchozí větě jste asi rozuměli. Představa, že by velbloud prošel uchem jehly je nemožná, něco tak velkého něčím tak malým projít nemůže, a tak k tomu, abychom pochopili, že toto rčení vyjadřuje naprostou nemožnost, nemusíme znát Bibli, nemusíme vědět, jak to rčení vzniklo.
Ale nic se samozřejmě nestane, když se o vzniku oné krásné metafory, "hodné praktikujícího surrealisty", jak se píše v jedné knize, dozvíme víc. Zmínil jsem se, že rčení pochází z Bible. Přesněji z Nového zákona a ještě přesněji z Matoušova a z Lukášova evangelia. Ano, věta: "Snadněji projde velbloud uchem jehly..." se v Novém zákoně vyskytuje ve stejné podobě ve dvou evangeliích, což je neobvyklé. V obou případech ji řekl Ježíš a v obou případech pokračuje slovy "...než bohatý vejde do království Božího". Ponechme stranou silnou dnes bychom řekli levicovost takového tvrzení a věnujme se jazyku.
Původ českého slova velbloud nám sice o původu biblického rčení nepoví nic, ale jako zajímavé slovo bychom výraz velbloud neměli pominout. Na první pohled to vypadá, že pojmenování velbloud vzniklo spojením slov velký a bloud, eventuálně velký a bloudit, ale tak to není. Odborníci říkají, že staří Slované to slovo přejali od starých Gótů, kde znělo ulbandus a označovalo slona. Gótové si prý do téhle podoby změnili latinské elephantus, které je z řeckého eléfas. Slony a velbloudy si jako velká exotická zvířata naši předkové tak trochu pletli.
A teď k původu našeho původem biblického rčení. Vždycky vzbuzovalo pozornost, vymyká se ze stylu obvyklých Ježíšových podobenství, a tak badatelé soudili, že to bylo nějak jinak, než že by Ježíše prostě napadlo takovéhle hezky magické přirovnání. A došli ke dvěma teoriím. Podle jedné nejde o otvor na konci skutečné jehly, ale o branku v jeruzalémských městských hradbách, která se jmenovala Ucho jehly, protože byla velmi úzká a nízká. Tou brankou by velbloud neprošel. Zajímavá teorie.
A druhé vysvětlení mi přijde ještě zajímavější. Podle něj nešlo o branku, ale o chybu. O písařskou chybu v řecké verzi Bible. V řečtině jsou dvě velmi podobná slova - kamelos, které znamená velbloud, a kamilos, jak se říká lanu. V původní verzi bylo kamilos, lano, což písař omylem změnil na kamelos, velbloud, a z celkem nezajímavého přirovnání: "Spíš projde lano uchem jehly...", vzniklo to magické, surrealistické s velbloudem.
Ale jsou odborníci, kteří neuznávají ani jedno z těchto dvou hezkých vysvětlení a říkají, že není důvod nad věcí mudrovat, že Bible je stejně jako mnoho jiných knih z Orientu plná barvitých přirovnání.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
