Velikonoční pondělí je časem oslav a veselí. Švihnutí pomlázkou zaručilo zdraví na celý rok

Čtěte také

Lidové zvyky a tradice na každý den, od Květné neděle až do Velikonočního pondělí

„Muži a chlapci obcházeli ženy a dívky, šlehali je vrbovými proutky, aby je „pomladili“, čili aby byly mladé a svěží celý nadcházející rok. Dostávali potom darem barevná vajíčka,“ vysvětluje ředitel Regionálního muzea v Kolíně Vladimír Rišlink. „Vajíčka se v minulosti barvila především načerveno, protože červená je barvou věčného života a stejně tak je vejce symbolem znovuzrození, vzkříšení.“

„Vejce neměla být vyfouknutá. Neměly to být kraslice, které jsou naopak symbolem smrti, takže darovat někomu prázdné vejce by se v minulosti považovalo za obrovskou urážku,“ upozorňuje Vladimír Rišlink.

Každý mládenec si pletl vlastní pomlázku. Obyčejně ji upletl z osmi vrbových proutků, ale přesný recept na správnou pomlázku neexistuje. Ve středověku se ženy šlehaly jenom vrbovými proutky. Dnes záleží na zručnosti mládence. Pomlázka se dá uplést ze čtyř, z osmi, ze dvanácti nebo ze šestnácti proutků.

V Borcích na Zálabí se slavilo i velikonoční úterý. Cech ševcovský tam pořádal fidlovačku. Hrálo se o krejcary, popíjelo se a tančilo. Slavit se totiž mělo až do následující „provodní“ neděle. Jen málokdo už dnes ví, o čem je asi nejznámější koleda Hody, hody doprovody. Slůvko „doprovody“ totiž neznamená, že koledník někoho doprovází, ale že se má hodovat až do následující „provodní“ neděle.