Velikonoční pondělí na Slovácku
Moravské Slovácko je region, kde jsou dávné zvyky a tradice stále živé. A platí to i pro obchůzky na Velikonoční pondělí. V tomto regionu se jim říká šlahačka nebo mrskačka a začínají už časně zrána.
Muži se na ně oblékají do krojů a obcházejí dům od domu ve skupinách a se zpěvem. Často nosí společnou obří pomlázku, jíž se na Slovácku říká tatar nebo korbáč, dosahující délky dvou až tří metrů. Kromě toho má každý svůj vlastní, živý a vlastnoručně upletený.
Za pomlazení žen v podobě vyšlehání nebo vymrtkání tatarem či korbáčem dostávají slivovici, víno, mašle a samozřejmě malovaná vajíčka. Dívky a žena mna Slovácku na Velikonoční pondělí na "mrskáče" čekají a cítí se dotčeny, pokud nebyly navštíveny a vymrskány.
Šlehání čerstvými pruty přenáší do ženy sílu a krásu probouzející se přírody a věří se, že po vyšlehání zůstane dotyčná celý rok zdravá, krásná a uchová si plodnost. Tradiční pondělní obchůzky byly v posledních dvou letech narušeny pandemií koronaviru. Připomínku toho, jak vypadají za normální situace, natočila Markéta Ševčíková.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
