VELRYBA
Když jsem tu před nedávnem vyprávěl o jazykovém zákulisí pojmenování souhvězdí Velryba, nejrozsáhlejšího souhvězdí naší oblohy, slíbil jsem, že se ještě vrátím k českému slovu velryba. Ono na něm totiž není pozoruhodné jen to, že se jím pojmenovává živočich, který s rybami má společné jen to, že také žije ve vodě.
Ale nejprve si zopakujme, co to vlastně velryby jsou. Přísně vzato, velryby z vědeckého hlediska vlastně neexistují. Jsou jen velrybovití, latinsky Balaenidae, což je čeleď kytovců z podřádu kosticovci. Velrybovití se živí takzvaným krilem, tedy drobnými mořskými živočichy, jsou pronásledováni pro tuk a rohovité kostice a v této chvíli jsou na pokraji vyhubení. Mezi velrybovité patří velryba grónská, velryba černá a také velryba jižní. Příbuzní velrybovitých jsou ozubení, latinsky Odontoceti, kteří rovněž patří mezi kytovce, tedy savce plně přizpůsobené životu ve vodě. Sem patří i vorvani a delfíni.
České slovo kytovci je vlastně pozůstatkem obrozeneckého pokusu neříkat velryby mořským savcům nemajícím nic společného s rybami. Presl se pro velrybu pokusil zavést slovo kyt, které přejal z ruštiny, kde se vyslovuje stejně, jen se píše s měkkým i. Ruské slovo pak pochází z řečtiny, kde mají výraz ketos, který ? jak jsme si tu říkali u příležitosti vyprávění o jazykovém zákulisí pojmenování souhvězdí Velryba ? označuje nejen velryby, ale v podstatě jakékoliv mořské tvory, zvláště ty podivné, příšerné a jen v mýtech, legendách a pohádkách se vyskytující. Preslův pokus se nezdařil úplně, kyt jako pojmenování pro velrybu se v běžné češtině neujalo, slovo zůstalo jen v pojmenování kytovců, tedy řádů savců žijících ve vodě, nejen velryb, ale i vorvaňů a delfínů.
Obrozenci možná chtěli výraz velryba nahradit nejen proto, že je to slovo fakticky nesmyslné, ale i proto, že slovo velryba vzniklo trochu podivným, já bych skoro řekl trapným způsobem. V němčině existuje slovo Walfich, kterým se označují velryby. První část tohoto slova - ono wal - znamená kytovec, druhá část má význam ryba. Naši předkové si druhou část německého slova přeložili a první nechali skoro tak, jen místo wal, začali říkat vel-, a takto stvořili nebo by se možná dalo zpotvořili slovo velryba.
A když jsme u kytovců, dodám, že v případě vorvaně se Preslovi jeho záměr vydařil. Toto ruské slovo označující velrybí tuk se mu podařilo zavést jako české pojmenování jednoho druhu kytovců. Název dalšího druhů kytovců, delfínů, k nám přišel přes němčinu a latinu z řečtiny, kde delfýs znamená děloha. Delfíni se jmenují podle dělohy snad proto, že tento orgán - na rozdíl od ryb - mají, možná proto, že jsou děloze podobní tvarem.
Vysílá se 30.12.
(připomínky a názory na tento příspěvek zasílejte e-mailem na adresu mnovotny@rp.cro.cz)
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
