Větrná jáma Vrbice je perlou ostravské průmyslové architektury. Vznikla kvůli odvětrávání dolu

21. listopad 2018
Česko – země neznámá

Na Ostravsku najdeme řadu pozoruhodných technických památek. A mnoho z nich pochopitelně souvisí s těžbou černého uhlí. V Ostravě se s těžbou přestalo už v raných 90. letech, ale některé průmyslové perly si péči památkářů právem zaslouží. Jako například Větrná jáma Vrbice v Bohumíně. Ta byla prohlášena za kulturní památku České republiky už v roce 1993.

Počátek 20. století byl dobou, kdy se dbalo i na estetickou stánku podobných technických staveb. Zvlášť pokud ležely v bezprostřední blízkosti frekventované železniční trati vedoucí z Krakova do Vídně. A také když ji nechali jako svoji chloubu postavit pánové ze Severní dráhy Ferdinandovy, bývalé železniční, v té době důlní společnosti. Větrná jáma Vrbice vznikla poměrně pozdě, až v roce 1911, a od počátku měla sloužit k diagonálnímu odvětrávání nedalekého dolu Hubert v Hrušově.

V roce 1913 byla nad jámou postavena těžní budova s ocelovou věží.  Použity byly, tak jako u mnoha podobných staveb, červené cihly. Zajímavostí je, že i další budovy, přistavěné v 50. letech, respektovaly podobu původní stavby a bylo na ně použito rovněž režné zdivo. Ovšem už bez jakýchkoli estetických prvků.

Architektura Větrné jámy Vrbice však není jediným předmětem památkové ochrany. Cenné jsou zde také stroje. Mezi nimi zejména elektrický asynchronní těžní stroj s dosahem do hloubky 400 metrů a výkonem 100 koňských sil. Těžní zařízení bylo určeno pro jízdu do šestého patra, rychlost jízdy pro těžbu a osoby byla 4 m/s.

Jáma byla v rámci útlumu těžby uhlí zasypána v roce 1992. A hned 11. října 1993 byl Areál větrné jámy Vrbice se souborem technického vybavení prohlášen kulturní památkou. Nyní je využívána jako stanice řízeného odčerpávání důlních plynů z podzemí. V současné době není vzhledem k provozu přístupná pro veřejnost, a tak nejlepší možnost, jak ji vidět v celé kráse, je cesta vlakem z Ostravy do Bohumína.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.