Věž kostela sv. Martina v Rohli ukrývá pozoruhodné varhany i zvon s protestantskou minulostí

12. září 2018
Česko – země neznámá

Rohle je středisková obec i farní ves ležící pod památným vrchem Bradlo na Šumpersku v Olomouckém kraji. Do dnešních dnů se v ní zachovalo mnoho zajímavých památek. Mezi nimi i kostel sv. Martina, který je pozoruhodnou ukázkou ranně empírové architektury. Vévodí mu věž, která ukrývá nejen pozoruhodné varhany, ale i hodiny a v neposlední řadě také jeden z nejstarších zvonů v okolí.

 

 

Historie farnosti v Rohli sahá do 14. století, kdy se objevují první zmínky o zdejším faráři. Zasvěcení ani podobu tehdejšího kostela neznáme, je však jisté, že brzy po první zmínce ovládl zdejší farnost protestantský duch. Na počátku 16. století obsadili farnost kněží luterského vyznání. A nebyli to nějaké bezvýznamné osobnosti.

Například kolem roku 1571 zde působil Brikcius Skalowský, rebel vězněný pro své radikální názory na hradě Hukvaldy. Byl zde však jen asi rok. Mnohem zajímavější osobností byl jeho nástupce Johanes Tobacides Bítešský. Vzdělaný muž, původem z Velké Bíteše, působil na několika místech, i v nedalekém Lanškrouně, odkud musel po neshodách s katolíky odejít. Ujal se jej Jan z Boskovic a ustavil jej 19. června roku 1583 farářem v Rohli.

Není jisté, jak dlouho Johan Tobacides v Rohli působil. Až v roce 1619 je uvedeno, že zdejší kněz jménem Mikuláš Koukal odešel do Uničova. Po něm spravoval rohelskou farnost katolický kněz medlovské farnosti. O tom jak farnost zpustla, svědčí jeho hlášení, že v obci zůstal prázdný kostel, nahé oltáře a žádná bohoslužebná roucha.

Fara byla obnovena na opakované žádosti obyvatel Rohle i okolních obcí roku 1720. Rohelští se zavázali, že postaví faru a byt pro učitele. To se podařilo a v letech 1801 až 1804 vybudovali věřící i překrásný nový kostel sv. Martina. Odborníci si ho cenní zejména proto, že byl vybudován v ranně empírovém slohu, jako jeden z mála v širokém okolí.

Věž kostela sv. Martina je přístupná jen výjimečně. Přitom rozhodně stojí za vidění. Schodiště nejprve zavede návštěvníka na varhanní kruchtu, kde je umístěn unikátní nástroj vyrobený bratry Braunerovými z nedalekého Uničova v roce 1896. Patří k posledním nástrojům, které tato kdysi věhlasná varhanářská firma vyrobila. Pozoruhodný je také dodnes dochovaný mechanismus nožního šlapání měchů varhan. To měli na starosti vždy dva ministranti a nebyla to rozhodně jednoduchá práce.

O patro výš se nachází hodinový stroj. Byl vyroben na začátku padesátých let minulého století a je pozoruhodný tím, že jej vyrobila ještě vyškovská firma Dvořák, patrně těsně před tím, než byla znárodněna.

Nejvyšší patro věže nabízí bohužel jen sporý výhled přes žaluziemi zakrytá okna. Kromě hodinových cimbálů zde najdeme také dva zvony. Menší umíráček pochází z nedaleké obce Kamenná. Velký zvon je z roku 1567 a patří tak k nejstarším zvonům v okolí. Byl bezesporu ulit ještě pro starý protestantský dřevěný kostel. To je také důvod, proč nemá náročnější zdobení. Díky silnému žebru má ale krásný zvuk, který se krásně nese po okolních kopcích.

autor: kbz
Spustit audio