Více než třetina potravin na světě končí v koši. Češi nejvíce vyhazují pečivo a ovoce

Češi vyhazují jídlo hlavně kvůli tomu, že buď zkažené, nebo má prošlé datum spotřeby. Podle průzkumu, ve kterém odpovídala letos v srpnu necelá tisícovka respondentů, to tak aspoň občas udělají asi dvě třetiny lidí, kteří potraviny vyhazují. „Z dalších důvodu relativně častých lze také zmínit, že při manipulaci s jídlem dojde k nějaké nehodě nebo že si dali příliš velkou porci na talíř,“ říká socioložka Radka Hanzlová z Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd. Potraviny končí v koši třeba i proto, že už podle lidí nevypadají hezky, na jídlo zapomněli, nebo ho uvařili moc a zkrátka zbylo. Jen asi pětina lidí v průzkumu odpověděla, že u nich doma nevyhazují vůbec žádné jídlo.

Rozdíl mezi Spotřebujte do a Minimální trvanlivost

Roční průzkum na téma plýtvání potravin dělala brněnská Mendelova univerzita. V koši průměrného Brňana tak za rok skončí asi 37,5 kilogramu potravin. Univerzita data získala přímo z popelnic na sídlištích, ve vilové a venkovské zástavbě. Díky průzkumu devíti set popelnic víme, že nejvíc jídla lidé vyhazovali na sídlištích, a to za rok přes 53 kilo na osobu.

Není to podle univerzity tím, že by si tamní obyvatelé dávali menší pozor na to, co vyhodí. Zbytků se ale nemají jak jinak zbavit. Nemůžou je dát na kompost, nebo třeba domácím zvířatům. Nejčastěji končilo v brněnských koších pečivo a ovoce. S tím také souvisí to, kdy v roce lidé plýtvali nejvíce - kvůli zkaženému ovoci a zelenině to bylo v létě a na podzim. V Evropě podle iniciativy Zachraň jídlo připadá na jednoho člověka 96 až 115 kilogramů vyhozeného jídla za rok. Část Čechů se podle socioložky Hanzlové zbavuje dobrých potravin i proto, že nerozumí nápisům na etiketách. Pletou si třeba pojmy Spotřebujte do a Minimální trvanlivost. „Pojem minimální trvanlivost uvádí datum, po kterém lze danou potravinu bezpečně konzumovat, ale nejsou zaručený její nejlepší kvality,“ dodává socioložka Hanzlová.

A na závěr pár tipů, jak omezit plýtvání – lidé by si měli plánovat jídelníček, před nákupem zkontrolovat zásoby doma, naučit se zpracovávat zbytky jídel, a prý také pomáhá nechodit na nákupy hladový.