Vilu jako z chorvatského pobřeží postavil architekt přímo pod Jeseníky
Kraj na rozhraní Hornomoravského úvalu a Jeseníků byl odpradávna zasvěcen pěstování lnu a jeho zpracování. To platilo i pro Libinu, největší venkovskou obec Šumperska, která byla i významným průmyslovým centrem.
Právě zde si textilní podnikatel Robert Ruprecht nechal v 19. století postavit rodové sídlo. Architekt Karl Seidl, pocházející rovněž z textilácké rodiny z nedalekého Šumperka, mu zde vybudoval vilu, která jakoby z oka vypadla těm, kterými se dodnes chlubí mondénní letoviska na pobřeží Jadranu.
Libina se rozkládá v údolí potoka, který od sebe odděluje pověstmi opředený masiv Bradla od prvních vrcholů jesenického předhůří. Zdejší nádraží je často východiskem turistických tras do okolních hor a prochází tudy i cyklotrasa spojující Šumpersko s Uničovskem. Nejen pozoruhodné okolí, ale i množství památek přímo v obci, stojí za to na chvíli se v Libině zastavit.
Jeden z nejvýznamnějších stavebních skvostů dnes slouží jako knihovna a pobočka Základní umělecké školy. Je to pozoruhodná novorenesanční vila, které v sobě nese prvky inspirace středomořským stavebním stylem. Majitel tkalcovské manufaktury v Libině Robert Ruprecht si nechal rodové sídlo v Libině postavit v roce 1886.
Na stavbě se podílel architekt Karl Seidl
Za projektanta si vybral syna kolegy z oboru – architekta Karla Seidla. Podnikatelská rodina Seidlů patřila k nejvýznamnějším textilním rodům v kraji. Sám Karl Seidl se však rozhodl stát se stavařem. Absolvoval curyšskou techniku i Vídeňskou akademii. Stavebně pak působil nejen na Šumpersku.
Jeho významné projekty dodnes obdivují i v Německu a hlavně na dalmatském pobřeží v Opatiji a okolí. Zde budoval hlavně soukromé rezidence, při nichž často kombinoval egyptské, řecké a římské vlivy s románským, gotickým, renesančním i barokním slohem. A to je případ i novorenesanční vily v Libině.
Robert Ruprecht „předal“ vilu dále
Robert Ruprecht se však ze svého nového sídla dlouho netěšil. Velmi brzy ho od něj získal příslušník další podnikatelské rodiny, která později hrála prim v libinském podnikatelském, ale i společenském prostředí – původně šternberský továrník Adolf Langer.
Jeho rodina si vilu v italském slohu užívala až do konce II. světové války. Poté byl bohužel objekt vyrabován a dlouho pak sloužil jako jesle. Později se sem přestěhovala místní knihovna. V roce 2004 byla vila kompletně opravena a částečně byla upravena i okolní zahrada. Dnes se v ní kromě půjčovny knih dá zajít i na výstavu do malé galerie, kterou zde obec provozuje. Zázemí zde má také Základní umělecká škola, klub seniorů a šachový kroužek.
Zvětšit mapu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Vidíme jenom špičku, problém je mnohem větší.‘ Systém upozorní na lékárny podezřelé z vývozu léků
-
Kdo převezme KDU-ČSL? Ze strany zní hlavně volání po Grolichovi, tradicionalisté o jménech nemluví
-
Princ temnoty, Putinův muž pro Ukrajinu. Kdo je politik a oligarcha, na kterého Česko uvalilo sankce?
-
Ponižování a duševní potíže. TikTok jako nástroj pro ‚slutshaming‘ žen a dívek na Balkáně