Vilu jako z chorvatského pobřeží postavil architekt přímo pod Jeseníky

11. únor 2014
Česko – země neznámá

Kraj na rozhraní Hornomoravského úvalu a Jeseníků byl odpradávna zasvěcen pěstování lnu a jeho zpracování. To platilo i pro Libinu, největší venkovskou obec Šumperska, která byla i významným průmyslovým centrem.

Právě zde si textilní podnikatel Robert Ruprecht nechal v 19. století postavit rodové sídlo. Architekt Karl Seidl, pocházející rovněž z textilácké rodiny z nedalekého Šumperka, mu zde vybudoval vilu, která jakoby z oka vypadla těm, kterými se dodnes chlubí mondénní letoviska na pobřeží Jadranu.

Libina se rozkládá v údolí potoka, který od sebe odděluje pověstmi opředený masiv Bradla od prvních vrcholů jesenického předhůří. Zdejší nádraží je často východiskem turistických tras do okolních hor a prochází tudy i cyklotrasa spojující Šumpersko s Uničovskem. Nejen pozoruhodné okolí, ale i množství památek přímo v obci, stojí za to na chvíli se v Libině zastavit.

Jeden z nejvýznamnějších stavebních skvostů dnes slouží jako knihovna a pobočka Základní umělecké školy. Je to pozoruhodná novorenesanční vila, které v sobě nese prvky inspirace středomořským stavebním stylem. Majitel tkalcovské manufaktury v Libině Robert Ruprecht si nechal rodové sídlo v Libině postavit v roce 1886.

Na stavbě se podílel architekt Karl Seidl

Za projektanta si vybral syna kolegy z oboru – architekta Karla Seidla. Podnikatelská rodina Seidlů patřila k nejvýznamnějším textilním rodům v kraji. Sám Karl Seidl se však rozhodl stát se stavařem. Absolvoval curyšskou techniku i Vídeňskou akademii. Stavebně pak působil nejen na Šumpersku.

Vila Roberta Ruprechta v Libině - zadní trakt

Jeho významné projekty dodnes obdivují i v Německu a hlavně na dalmatském pobřeží v Opatiji a okolí. Zde budoval hlavně soukromé rezidence, při nichž často kombinoval egyptské, řecké a římské vlivy s románským, gotickým, renesančním i barokním slohem. A to je případ i novorenesanční vily v Libině.

Robert Ruprecht „předal“ vilu dále

Robert Ruprecht se však ze svého nového sídla dlouho netěšil. Velmi brzy ho od něj získal příslušník další podnikatelské rodiny, která později hrála prim v libinském podnikatelském, ale i společenském prostředí – původně šternberský továrník Adolf Langer.

Jeho rodina si vilu v italském slohu užívala až do konce II. světové války. Poté byl bohužel objekt vyrabován a dlouho pak sloužil jako jesle. Později se sem přestěhovala místní knihovna. V roce 2004 byla vila kompletně opravena a částečně byla upravena i okolní zahrada. Dnes se v ní kromě půjčovny knih dá zajít i na výstavu do malé galerie, kterou zde obec provozuje. Zázemí zde má také Základní umělecká škola, klub seniorů a šachový kroužek.


Zvětšit mapu

autor: kbz
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.