Víte, co dělal sanytrník a čím se živil brabenář? Některé profese vyžadovaly značné oběti

19. únor 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Surovinu pro výrobu střelného prachu těžce dobývali sanytráci, kteří obcházeli chlévy a seškrabávali to, co se vysráželo na stěnách -

Netradičních profesí je celá řada. Ve vysílání jsme měli zdravotní klauny, opraváře heligonů, rukavičkáře i divadelní nápovědu. Mnoho řemesel už ale zaniklo a my jen hádáme, co dělal sanytrník nebo cvočkař.

Písničku „Já jsem z Kutné Hory, z Kutné Hory, koudelníkův syn“ znají děti už ze školky. Většinou ale netuší, kdo je to koudelník, a pletou si ho s kouzelníkem. Koudelník býval řemeslník, který zpracovával odpad ze lnu a konopí. Z koudele se vyráběly třeba pytle nebo provazy.

Brabenář, hadrář, sanytrník, cvočkař, pecivál či kolomazník – to všechno jsou řemesla, která bývala kdysi běžná. „Brabenář se živil tím, že sbíral mravenčí kukly,“ popisuje netradiční profesi etnograf Adam Votruba. Sušené mravenčí kukly sloužily jako krmivo pro zpěvné ptáky. „Tvrdilo se, že pro zpěvné ptáky jsou ty mravenčí kukly nejlepší, a že jim to zlepšuje zpěv.“ Odměnou za ruce poštípané od mravenců prý býval dobrý výdělek.

Takový sanytrník sbíral materiál potřebný pro výrobu střelného prachu a prolézal kvůli tomu chlévy a sklepy. Je proto jasné, že po práci příliš nevoněl. Do sklepů mohl ale chodit bez povolení majitele. Pro armádu byli nepostradatelní i cvočkaři. Vyráběli totiž cvočky, které byly nezbytné pro výrobu vojenské obuvi.

Zajímavá místní řemesla můžete objevit v celé řadě středočeských muzeí. Například v neděli 23. února se v Muzeu lidových staveb v Kouřimi koná Masopust. Naučíte se tam špejlovat jitrnice, vyrábět likéry a růže z papíru.

autor: Barbora Kvapilová | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio