Víte, kterým ovocným stromům se říká pravokořenné?
Pravokořenné ovocné stromy mohou být vypěstované z pecky nebo z jadérka. Poslední dobou se ale často zpravokořeňují stromky, pěstované na typových podnožích. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:
Pravokořenné stromy jsou ty, které:
- vypěstujeme z pecky nebo z jadérka,
- pěstujeme z řízků, odkopků, odnoží,
- necháme zpravokořenit tím, že je vysadíme hlouběji, než mají být, stromky pak „pustí“ kořeny z té kulturní části.
Pravokořené, množené vegetativně, jsou keřové rybízy, angrešty, maliníky, ostružiníky, jahodníky, kanadské a jiné borůvky, často i réva.
Pokud jde o druhy běžně pěstované na podnožích (jabloně, hrušně, peckoviny) změní po zpravokořenění typ růstu, zbujní, zmenší se jejich výnos.
Chcete-li pravokořenný strom, například meruňku, přesadit na nové stanoviště, měli byste si počínat opatrně. Stromek vyjměte s co největším objemem kořenů. Upravte korunu stromku tak, aby měla stejný objem jako kořeny. Strom tak nedostane šok z přesazení a vrátí se během roku dvou do plodnosti. Stejně jako stromy pěstované na nějaké podnoži.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.