Víte, proč je kůra některých stromů červená?
Možná jste si také všimli stromů, které mají zčervenalou kůru. Pokud vás zajímá, co je příčinou, máme pro vás odpověď. Je to díky řase, které se dobře daří tam, kde je čistý vzduch. Zároveň má ráda vlhčí prostředí. Naopak jí nesvědčí průmyslové a znečištěné oblasti. Více nám o této řase prozradil Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.
Tím, jak se odsířily naše elektrárny, zmizely z ovzduší látky, které potlačovaly růst a množení různých citlivých organizmů. Mezi ně patří lišejníky, mechy a také řasy. To, co způsobuje zčervenání kůry stromů, je řasa Trentepohlia umbrina. Rozlišuje se mnoho druhů a poddruhů této řasy. U nás jsou běžné tři druhy:
Trentepohlia umbrina - tvoří červenohnědé povlaky na kůře stromů
Trentepohlia iolithus - za vlhka červenohnědé, za sucha šedozelené povlaky na kamenech v údolích horských potoků
Trentepohlia aurea - krátce plstnaté oranžové povlaky na zdech a skalách
Stromu řasy neubližují, ale pokud se jich chceme zbavit, použijeme na kmen tlakovou vodu a ošetření některým z měďnatých fungicidů. Podobně je tomu i u lišejníků, které se objevují na starších větvích.
Odsíření a vyčištění vzduchu má v některých případech negativní vliv na rostlinstvo. Například se navýšilo napadení hnědým padlím angreštovým (americké padlí), možná i rzí hrušňovou (elementární síra ji nejspíše potlačovala), košťáloviny začínají trpět nedostatkem síry v půdě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Ze světa lesních samot
Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.
