Vladislav Schüller vlastní rozsáhlou sbírku reklamních rozhlasových předmětů celé Evropy a sní o muzeu

23. únor 2024

Pro Vladislava Schüllera je rozhlas přítelem, který ho doprovází po celý život. A protože má zároveň rád historii, postupně se začal věnovat zajímavému koníčku – sběratelství reklamních, historických i památkových předmětů nejrůznějších rozhlasových stanic. Ve svém malém bytě v Kolíně má velmi hodnotnou sbírku stovek exponátů z celé Evropy.

Vladislav Schüller měl vždy rád historii i rozhlas. S rozhlasovým vysíláním vstává a občas i usíná. Když v roce 1996 s velkým zájmem na stanici Radiožurnál tehdejšího Československého rozhlasu poslouchal pořad Takoví jsme byli, ještě netušil, jak mu změní život. Pořad byl totiž plný nejrůznějších zvukových ukázek z rozhlasového archivu. Začal se o historii rozhlasu více zajímat, a postupně pořizoval vše, co bylo nějak spojené s historií i současností rozhlasu.

Psal na nejrůznější rozhlasové stanice s prosbou o zaslání reklamních a upomínkových předmětů. Kromě tehdejšího Československého rozhlasu to byly i rozhlasové stanice v zahraničí, včetně BBC v Londýně. Byla to doba, kdy ještě nebyl internet tak vyvinutý, a tak veškerá korespondence v počátcích probíhala klasickými dopisy a poštou.

Dopisy se slovníkem v ruce

V BBC v Londýně oslovil tehdejší redakci českého vysílání. Korespondence se zahraničím byla komplikovaná, ale to ho neodradilo. Během pravidelných návštěv v knihovně překládal z různých cizojazyčných slovníků po slovech jednoduchá souvětí s prosbou o zaslání upomínkových předmětů. Byl až překvapen, kolik rozhlasových stanic zareagovalo a zaslalo mu domů balíky s nejrůznějšími rozhlasovými suvenýry.

Dnes má ve svém malém bytě šestnáct velkých krabic se stovkami reklamních předmětů rozhlasových stanic doslova z celé Evropy. Vše je rozděleno podle druhu exponátů – tiskoviny, lehčí propagační předměty, hrníčky, skleničky, tužky, autíčka, ale také cenné historické nahrávky, letáky a brožury.

Sběratelské skvosty

Vladislav Schüller původně tuto sběratelskou činnost neplánoval. Ochotná reakce rozhlasových stanic ho až mile překvapila a najednou zjistil, že má doma velmi zajímavou sbírku, kterou začal dále rozšiřovat.

Mezi množstvím předmětů například vyniká obkladačka z roku 1973 vylisovaná v Rakovníku k 10. výročí založení Středočeského krajského studia Československého rozhlasu. Ještě větší hodnotu má stařičká gramodeska vydaná ve velmi omezeném nákladu v roce 1937 stanicí Radiožurnál s nahrávkou pohřbu prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Součástí byl i časopis s přesným popisem celé události, umístění rozhlasových stanovišť po celé trase i seznam evropských zemí, kam se tehdy vysílání živě přenášelo.

Vybrané předměty sbírky Vladislava Schüllera

Muzeum je zatím snem

Ať už se možnosti médií rozvinuly do nejrůznějších podob, pro Vladislava Schüllera má právě rozhlasové vysílání stále největší kouzlo i největší možnosti aktuálnosti. Při rozhlasových hrách je možné snít a rozhlas může také velmi rychle živě vysílat z jakéhokoliv místa. Díky internetu je možné napojit se na rozhlasové vysílání z kteréhokoliv místa na světě a zároveň tak vstoupit do „rozhlasové komunity lidí“.

Snaží se proto svou sbírkou také mapovat rozhlasové vysílání z pohledu posluchače. To vše jsou důvody, proč jeho dalším snem je vybudovat ze své sbírky malé muzeum, které by ukázalo historii rozhlasového vysílání tak, jak ho vnímá posluchač, a při stávajících technologických změnách zachytilo do budoucnosti úhel pohledu obyčejného rozhlasového posluchače.

Spustit audio

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.