Vodní svět nedaleko obce Lesná na Tachovsku patří bobrům
Bobry vyhubili naši předkové už na přelomu 18. a 19. století. Kvůli jídlu a kožešině. V Evropě zůstali původní populace bobrů jen na několika místech. Koncem 80. let se do západočeského pohraničí dostala rodinka bobrů z Německa a usadila se v rozpadlých ruinách panského dvora v okolí zaniklých rybníků. A díky naučné stezce Vodní svět je tu dnes můžete i pozorovat.
Naučnou stezku najdete nedaleko obce Lesná na Tachovsku uprostřed hustých lesů. Start procházky začíná na bývalém zaniklém panském dvoře zvaném Na Kolmu. Usedlost s hájovnou zanikla po druhé světové válce, kdy jí i okolní prostor pohltilo neprostupné hraniční pásmo.
Dnes tu najdete jen kamenné rozvaliny. Součástí tehdejšího panství byly také kamenné rybníčky na chov pstruhů. Všechno by upadlo v zapomnění, nedostat se sem koncem 80. let skupinka bobrů. Dokázali si poničené hráze rybníčků opravit a přivést tak do nich znovu vodu.
Vodní hladina přitom hraje v bobřím životě zásadní roli. Mimo jiné kryje vchod do bobřího doupěte – vodního hradu. Naučná stezka tu vznikla v roce 2010 za spolupráce Lesů České republiky a Správy chráněné krajinné oblasti Český les.
Součástí stezky je i dřevěná pozorovatelna. Místo, odkud můžete čekat na některého z členů bobří rodinky, jestli se vám ukáže. Chce to hlavně trpělivost a počítat s tím, že bobři vylézají většinou až vpodvečer. Ti v Českém lese jsou na rozdíl od bobrů, se kterými se v poslední době setkávají vodohospodáři ve velkých městech, stále ještě hodně plaší. Čekání na ně se ale vyplatí, jak dokládá i návštěvní kniha na lavici u pozorovatelny.
Bobře, stavíš to dobře
I když se bobrů třeba nedočkáte, nezoufejte. Jejich činnost je tu patrná na každém kroku. Neustále se snaží zahrazovat i přítoky do původních rybníků. Dokonale vyspravili velký dávno suchý rybník. Protrženou hráz vyztužili do oblouku. Kdejaký „inženýr“ vodních děl by se tady mohl přiučit.
Dalším dokladem bobřího života tady jsou popadané stromy pokácené bobřími ostrými zuby. Bobři jednak zpracovávají dřevo pro stavbu svých hrází a vodních hradů, ale také zejména v zimě slouží jako potrava. V létě se klidně napasou trávy. Raději mají slabší a menší kmínky, ale těch tady v bujně přerostlém náletovém lese moc není. Jen pro představu. Patnáct centimetrů silný kmínek dokáže bobr přehryzat do hodiny a půl.
Bobři se v posledních letech přirozeně vrací do krajiny. Ne jen té v chráněných oblastech. A tam nejsou příliš vítaní. Zcela přirozeně tak začínají svojí dřevorubeckou činností dělat vrásky třeba vodohospodářům, lesníkům nebo cestářům. To je ale jiná kapitola. Seznámit se s přirozeným životem bobrů můžete v klidu, uprostřed krásné přírody CHKO Český les, právě a jedině tady. Na naučné stezce Vodní svět, která je stále ještě hlavně bobřím světem.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
