Votické motýlárium zachraňuje hmyzí svět pro naše děti. Zdejší motýli milují kopřivy a nesnášejí anglické trávníky

Zahlédnout motýlka na české louce je stále těžší. Motýli totiž z naší přírody rychle mizí. Může za to intenzivní zemědělství, přehnojení krajiny i plošné kosení luk. Votické motýlárium vzniklo ze starých skleníků, které dlouhých 25 let čekaly na využití. Ochránci přírody prostory vyklidili a teď tady najdeme bylinkovou zahrádku, hmyzí hotel i jezírko, které slouží jako útočiště pro vodní živočichy. Místo skleněných střech jsou natažené jemné sítě, aby se motýli nerozlétli do světa. Když je horko, voní tady kopřivy a máta.

„My chceme ukázat ten obyčejný, pestrý hmyzí svět, který se u nás vyskytuje a který ztrácíme,“ rozhlíží se po obřím skleníku zakladatel motýlária Pavel Křížek z neziskové organizace Ochrana fauny. „Návštěvníci jsou překvapeni. Očekávají tisíce motýlů, kteří jim budou sedat na hlavu. Ono to tak ale nefunguje. Když je velké sluníčko, tak motýli nelétají. Když prší, tak je také neuvidíte.“

Mladí průvodci se ochotně věnují návštěvníkům. Spolu s dětmi otevírají líheň pro babočky, která je plná kopřiv a hemží se černými housenkami. Motýlí vajíčka jsou často menší, než je zrnko máku. Lidé proto nemají téměř žádnou šanci takové motýlí vajíčko najít. Sedmiletá Vaneska je v motýláriu podruhé a nadšeně vypočítává, které druhy našich motýlů už pozná: „Znám běláska, žluťáska, babočku kopřivovou a babočku paví oko. Hele! Tam je jeden!“

Na první pohled je celý skleník zarostlý plevelem. Motýli si tady ale vyberou přesně to, co jim chutná. „Koncept motýlária je postavený na tom, že na ploše 1.100 metrů čtverečných ukazujeme lidem biotopy, které mizí z naší přírody. Dnešní zahrady jsou mrtvé anglické trávníky bez života,“ vysvětluje Pavel Křížek. „Najdete zde, jak vypadaly zahrádky našich babiček. Je tady také jezírko s mokřadem. Na to navazuje mokřadní louka a květnatá louka. Navezli jsme sem i vápenec a vápencovou hlínu a máme tady polostep a step. Takže to je takový fragment české krajiny na malém území.“

Do motýlária ve Voticích se můžete o prázdninách vydat každý všední den. Zjistíte například, že bělásek řepkový voní jako citrón nebo že modrásci jsou vlastně masožraví. Krmí se totiž larvami a kuklami mravenců. Zdejší nadšenci se teď snaží, aby z volné přírody úplně nezmizeli. Zakládají proto motýlí rezervace. V současné době je jich už 14. Najdete je hlavně na Voticku, Příbramsku a Sedlčansku. 

Další pozvánky na zajímavá místa Středočeského kraje najdete na stránkách www.slavime100let.cz.