Vředy v zažívacím traktu

22. listopad 2012

V dalším dílu Hubněte zdravě jsme se zaměřili na vředy v zažívacím traktu. Čím vznikají? Má vliv jídelníček nebo spíš stres? Trpí vředy i obézní lidé? Může se díky vředům obezita zhoršit? Jsou náchylnější ženy nebo muži? Jak upravit jídelníček kvůli vředům?

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Čas nadešel, abychom si povídali opět v seriálu Hubněte zdravě s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou. A tu také vítáme, dobrý den.

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Dobré odpoledne. Dneska máme teda ale téma.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ano, obezita a vředy. Ty vředy, co to vlastně jsou ty vředy nebo kde se vyskytují v těle přesně?

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak já pevně doufám, že se jedná pouze o vředy trávícího traktu, že nebudeme hovořit o vředech na kůži například. Ale vřed jako takový je vlastně vždycky situace chybění sliznic, pokud se tedy týká trávícího traktu. To znamená, že je místo, na kterém prostě ta sliznice není, tam je vlastně prohlubeň. A vzniká to z několika důvodů. Ten hlavní důvod bývá nějaká porucha prokrvení té sliznice, na kterou potom nasedne buď nějaká bakterie nebo v případě žaludečních vředů je tam dráždění vlastně kyselinou žaludeční. A vznikne chronický zánět, ze kterého se potom může později vytvořit vřed.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A jak dojde k tomu, že to prokrvení je špatné?

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
No, to je dobrá otázka. Většinou se obviňuje několik případů, důvodů. Ten jeden z důvodů, zejména u vředové choroby žaludku, je vlastně stres. To znamená chronický stres, který z nějakého důvodu mění jednak teda práci trávícího traktu v tomto případě konkrétně žaludku, nebo může docházet třeba u popálenin nebo u jiných nějakých traumatických situací k tomu, že vlastně ten celý systém je ve stresu. Vznikají stresové vředy. Potom mohou být obviněny některé bakterie, asi lidé znají hodně helikobakter pylori, což je bakterie, která sídlí v žaludku za patologických okolností. Působí zvýšení žaludeční kyseliny, dráždění žaludku a vlastně bez toho, že o té bakterii víme, a bez toho, že se jí zbavíme, se vlastně nelze zbavit vředů v žaludku.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A kde tedy všude ty vředy mohou vzniknout? Rozdělujete si nějak jako lékaři místem, kde ten vřed vznikne?

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Rozdělujeme si to a vlastně projev těch jednotlivých vředů v té různé části trávícího traktu je různý. Já jsem se záměrně vyhnula teda aftám a situacím, které jsou v ústech, takže to necháme stranou. Čili pokud se bavíme o vředech trávícího traktu, té trávící trubice, tak mohou být vředy v jícnu, mohou být vředy v žaludku, vředy ve dvanácterníku, což je první část tenkého střeva, v samotném tenkém střevě, jinde většinou vředy nebývají. Ale vředová choroba může postihnout i tlusté střevo. Takže samozřejmě projevy jednotlivých těch vředů jsou různé. Protože jak cestuje potrava v tom trávícím traktu, tak dráždí a působí bolest různě po jídle nebo nalačno, ale je to dlouhé, takže já myslím, že bychom si měli dát písničku.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Dobře, na doporučení paní doktorky právě teď.

/ Písnička /

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Seriál Hubněte zdravě pokračuje s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou ve vysílání Českého rozhlasu Region, rádia vašeho kraje. I s vámi, pokud budete chtít. Připomínám telefonní linku k nám do studia, pro vaše dotazy k tématu obezita a vředy 221 553 777. Paní doktorko, má vliv na ty vředy jídelníček nebo spíš už ten zmiňovaný stres?

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já bych řekla, že tady je důležité vědět, že těch příčin a potom těch vlastních typů vředů žaludku je obrovská spousta. Nemáme na to tady vůbec prostor, abychom se tomu věnovali do detailů. Takže já bych se věnovala těm věcem ze stravy, které teda vředovou chorobu nebo zánět žaludku, který velmi často vlastně vředům předchází, můžou nějakým způsobem vlastně způsobit. Tak říkali jsme stres jako důležitý předpoklad. Všechny věci, které se týkají nepravidelnosti režimu, stravování, noční služby třeba, situace, kdy člověk drží nějakou hladovkovou dietu, při které se zvedá vlastně kyselina žaludeční. Všechny tyhle ty věci mohou vést k rozvoji zánětu žaludku a posléze někdy až k vředové chorobě. Vždycky je tady důležité, jestli v rodině se vyskytly vředy žaludku, čili lidé, kteří tohle mají, tak musejí opatrně s těmihle těmi heroickými ...

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Takže to může být jakási rodinná anamnéza, že když někdo vředy měl, je pravděpodobné, že i někdo z potomků bude mít?

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Určitě. Tato možnost vždycky existuje. Tam to vždycky souvisí nejen s tou dispozicí, ale také s určitým stravováním nebo se způsobem, jak se pracuje se stresem. Čili je to, tady je polygenní vlastně příčina. Je tady víc věcí, které působí dohromady. To, co jsem ještě chtěla říct, že je velmi časté. Lidé, kteří mají třeba žlučové kameny, čili kameny ve žlučníku, způsobené tučnou stravou nebo nepravidelným režimem nebo prostě nějakými dalšími charakteristikami, tak ta koncentrovaná žluč, která se vlastně při nepravidelném jídle z toho žlučníku vyloučí, tak se může někdy vracet zpátky do žaludku a vlastně natrávit žaludeční sliznici. Čili lidé, kteří mají prokázané nebo alespoň podezření na kameny ve žlučníku, tak by měli myslet na to, že jsou ohroženi ve zvýšené míře vlastně vředovou chorobou a jakmile začnou mít potíže po jídle, je to velice krátce po jídle, nějaké nevolnosti, zvracení, zejména s příměsí takové tmavé, říká se tomu jako kávová sedlina, nebo začnou hubnout z nevysvětlitelných důvodů, nebo mají chudokrevnost, tak ti by měli vždycky zajít k lékaři. Tady tím odborníkem je gastroenterolog. A vlastně sdělit tyhle ty příznaky a nebránit se vyšetření.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Dostáváme se k tomu, o čem mluvíme stále pokaždé, psychická pohoda, jíst pestře, pravidelně, vyváženě a tím předcházíme tedy. Vy jste zmiňovala to, že se hubne. Vždy u každého typu toho vředu nebo těch vředů, kde jste zmiňovala žaludek, tuším, jestli se nepletu.

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano, takže u těch žaludečních vředů většinou ten pacient má tendenci k tomu, že hubne. Tady chci ještě upozornit, že pokud někdo vředy v žaludku někdy měl a vyléčil se z nich, tak ještě to neznamená, že vlastně je za vodou nebo je to v pořádku. Takže pokud by zase začal hubnout nebo měl ty nevolnosti, je potřeba na to znovu myslet. Ten typ vředové choroby, při které pacient spíš tloustne, to jsou vředy ve dvanácterníku, protože tam ty obtíže jsou nalačno, narozdíl od vředů v oblasti žaludku. A ten člověk velmi rychle zjistí, že jídlo mu od té bolesti ulevuje. Takže jí častěji. Další typu jídla, který ulevuje, to jsou právě věci tučnější, věci třeba jako smetana nebo takové ty ne úplně chuťově výrazné, naopak bohužel zase vlákninová strava, čili zelenina nebo ovoce velmi často působí potíže, bolesti, nadýmání, ten člověk se tomu vyhýbá a důsledkem bývá, že tloustne.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tam jsou i některé protiklady vůči tomu vředu v žaludku. Tak mám pocit, že bycho měli třeba i osvětlit nějaké ty příznaky, podle čeho poznáme, že třeba nás vředy mohou ohrozit. Ale to si necháme až po písničce. Vás, pokud máte nějaký dotaz, poprosím, využijte telefonní linku 221 553 777.

/ Písnička /

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
U nás se za rady neplatí. Rozdáváme je zadarmo s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou v seriálu Hubněte zdravě. Dnes mluvíme o vředech a o obezitě, o vztahu mezi těmito dvěmi věcmi nebo příležitostmi nebo vlastně s tím, co se v našem těle děje. My jsme zmínili žaludek, zmínili jsme dvanácterník, pokud vím, tak nám zbývá ještě tlusté střevo a pak možná i náprava věcí a poznat, kdy přicházejí ty vředy. Tak, jak s tím tlustým střevem.

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak, co se týče vředové choroby tlustého střeva, tak tam vlastně ten mechanismus vzniku vředů je podobný. Může to někdy souviset vlastně s tím, že jsou poruchy vyprazdňování, změny střevní flóry. Zase, u nějakých takových těch neodborně dělaných diet se může trošku zvýšit pravděpodobnost, ale vředová choroba střeva je hodně geneticky závislá. To znamená člověk, který měl v rodině někoho, kdo trpěl, a teď řeknu latinský název, protože v těch zápiscích to většinou bývá takto ulcerozní kolitidou, tak je důležité, aby o tom věděl. A vlastně informoval i svého ošetřujícího lékaře. A je dobré chodit včas na kolonoskopická vyšetření. Ta jsou v dnešní době prakticky bezbolestná. Lidé se toho zbytečně bojí. A je to velmi dobrá vlastně prevence jednak teda zanedbání případné vředové choroby, je to dobré vlastně kvůli nádorovým onemocněním střeva a výhoda u těchhle těch vyšetření to platí i pro žaludeční vředy i pro tyhle ty vředy v tlustém střevě, je, že se může přímo vzít vzorek z toho vředu, což je důležité pro léčbu i pro odlišení vlastně vředů různých původů, čili zánětlivých nebo teda, nedejbože, nějaký nádorový už vřed. Tady jenom ještě, promiňte, jsem chtěla říct, že vlastně u každého zánětu, který se v těle vyskytuje chronicky a dlouhodobě, vždycky hrozí, že se ten vřed zvrhne nádorově. Takže opravdu je důležité to nepodcenit.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tady možná uklidňujeme i posluchače, protože víme, že lidé se hodně bojí. Vředy, když se řekne, tak to se radši pokřižují a raději o tom nemluvit, nedejbože, jít s tím k lékaři. Takže dnes už to vyšetření není tak komplikované ani bolestivé? Uklidňujeme tím?

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já si pamatuju, že v dřívějších dobách opravdu vředaři strašně neradi chodili na kontroly, protože to vyšetření, kdy se pil takový ten roztok bária, tak bylo nepříjemné, bolestivé, pak po něm třeba byly zácpy. V dnešní době už se lékař během u toho žaludku je to během deseti, patnácti minut podívá do žaludku, může odebrat vzorky, vezme i vzorek kyseliny. U toho střeva zase může už zasáhnout třeba i léčebně, pokud najde nějaké polypy. Takže rozhodně nebát se a jít raději včas, protože tady vlastně čím dřív se zasáhne a čím dřív se už ví třeba jenom o zánětu toho střeva nebo žaludku, tak tím účinnější a kratší dobu ta léčba trvá.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
A máme možnost to odhalit dopředu, než přijde něco to nejhoršího, nebo jak třeba poznáme, že ten stres nás obtěžuje, protože nikdy to člověk ani nepozná a lékař mu řekne, ale vy se pohybujete ve stresovém prostředí a trpíte stresem, vždyť to člověku nepřijde.

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak já bych řekla, že těmi ohroženými, kromě tedy, a teď se možná všichni zastánci diety podle krevních skupin budou smát nebo divit, kromě skupiny nula, krevní skupina nula je podle statistik náchylnější k vředové chorobě žaludku, takže kromě krevních skupin jsou to lidé takoví ti výbušní, trošku žlučovití, řekněme, čili takoví ti, co se trápí nějakými věcmi, co nedokáží příliš ventilovat stresy. Co vlastně takoví ti pracanti, kteří při práci zapomenou se najíst, napít, kuřáci, kteří zároveň kombinují třeba nalačno, konzumace káva a cigareta, tohle je vlastně ta velmi riziková skupina. Lidé, kteří holdují alkoholu, zejména nalačno. Lidé, kteří vlastně nahrazují alkoholem jídlo. Tihle všichni mohou být ohroženi. Potom pacienti, kteří berou některé hormonální léky, například kortikoidy. Pacienti, kteří mají třeba nějaké složité situace životní, to znamená rozvod nebo úmrtí v rodině, mohou trpět vlastně buď nepoznanou depresí, anebo nepoznanou vředovou chorobou žaludku. Čili ve všech případech, pokud ten člověk začíná hubnout, vlastně dělá mu potíže jíst, má nevolnost, má třeba zvracení nebo průjmy, vždycky zajít na gastroenterologii raději dřív a dostat účinný lék, než to zanedbat a přivodit si nějaké komplikace.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Takže když to shrnu, být v pohodě psychicky, jíst, jak jsem řekli, pestře, vyváženě a také to vždycky říkáme, chodit možná na pravidelné kontroly a vyhnout se tedy nějakým těm stresovým situacím a také dietám bez lékařského dohledu.

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Určitě. A pokud máte někdo nějaké žlučníkové kameny, myslete na možnost vředové choroby žaludku. Děkuju.

Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Není zač a děkuju za návštěvu zase já.

Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Na shledanou.


Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio