Vykvetly vám saláty a ředkvičky? Víme proč
Pravděpodobně jste použili odrůdu, která se nehodí pro celoroční pěstování. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:
„Saláty i ředkvičky se mohou dělit na jarní a celoroční. Ty jarní mívají obyčejně kratší vegetační dobu, jsou i menší. Zdálo by se, že je vhodné pěstovat je i déle na jaře a začátkem léta venku. Když ale odrůdy, které jsou určené k rychlení, k pěstování ve skleníku nebo foliáku, vysejete třeba v dubnu a dáte je ven, tak obyčejně dost brzo, díky prodlužujícím se dnům, vykvetou.
Na pěstování venku, v pokročilém jaru a v létě, raději použijte odrůdy, které jsou určené (a na sáčku je to vyznačené) k celoročnímu pěstování. Ty nevykvétají tak ochotně, jen v podmínkách výrazně nevhodných (horko, sucho a hlavně nedostatek zálivkové vody).“
Čtěte také
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
