Vyměňte stromky s drobným ovocem za nové. Za odměnu sklidíte bohatou úrodu
Odešel vám v létě stromkový angrešt? Možná už vloni polovina korunky uschla a letos jste se s ním rozloučili docela. Zřejmě ho napadla šedá hniloba, a tak se vyplatí zasadit perspektivního mladíka.
Stromkový angrešt je roubovaný, spóry se tak lehko dostanou do řezu a udusí cévní svazky. Dostávají se do stromku právě v místě roubování na podnož. Častěji se to stává po teplé zimě s jarními mrazy. Ale i po tuhých zimách s poklesy teplot pod mínus 20 stupňů.
Teď si můžete zahradu doplnit o stromek nový. Po 20. září je podle normy možné koupit prostokořenný stromeček nebo keř rybízu či angreštu. Tedy sazenici odlistěnou a vyrytou ze země.
Kořeny nesmí zaschnout, při nákupu je zabalíme třeba do PVC pytle, do něhož stříkneme trochu vody a zatřepeme, aby se vlhko dostalo na kořeny. Sazenice před výsadbou na několik hodin (ale maximálně na 1 den) namočíme.
Sázíme do jámy asi 40 cm v průměru, 50 cm hluboké, vyplněné kvalitním substrátem. Za to se rybíz i angrešt odmění solidním růstem a plodností. Výsadba takzvaně za rýč moc úspěchu nepřinese. Stromky také vyžadují oporu. Ta má být vyšší než je stromek, váže se minimálně v korunce, nad roubem, raději dvěma úvazky: v polovině výšky kmínku, nad roubem.
Vysazené stromky zalijeme a zaléváme každý týden pořádně, opakovaně, alespoň třikrát. Suchá zem okolo jámy totiž vodu vstřebá, bal zmenší objem a oddělí se od stran jámy, rostliny pak hůře prokořeňují. A vodu je třeba doplňovat, aby k tomu nedošlo. Řezat budeme až na jaře.
Jak si poradit s keřovými rybízy? Pro sázení připravíme jámu stejných rozměrů jako v případě stromkového rybízu. Sázíme ale přibližně o 5 - 10 cm hlouběji, než byly keře zasazeny ve školce. Rostlinám díky tomu umožníme lepší zakořenění, založení pevnějšího keře z oček, které skryjeme v zemi.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.