Vypěstujte si kaki, exotické ovoce podobné rajským jablíčkům

4. červen 2021

Kaki neboli tomel je ovoce specifické chuti, něco mezi broskví a melounem s nádechem vanilky. Chtěli byste si ho vypěstovat? Proč ne. Poradí Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:

„Kaki, latinsky Diospyros, patří mezi ebenovníky. To jen pro začátek, pro představení. Je to oranžové ovoce známé převážně z obchodů, z doby po podzimní sklizni. Ale můžeme si ho vypěstovat také v zahradě.

Je to strom běžných rozměrů, dá se držet v podobném objemu jako jabloň. Starší odrůdy jako polokmen, novější i jako zákrsek. Pokud budeme kaki chtít pěstovat, a to jen jeden strom, musíme vybírat odrůdu samosprašnou. Je to snadnější způsob, než roubovat do koruny opylovače.

Kvetoucí stromek tomelu

Některé odrůdy snesou mrazy pod - 20 °C, jiné třeba jen - 10 až -15 °C. První roky je raději pěstujeme v nádobě a na zimu dáváme třeba do zimní zahrady nebo na zateplený balkon, máme-li. Až když kmínek dosáhne přibližně 3 centimetrů v průměru, vysadíme ho na jaře ven natrvalo. A na zimu raději zabalíme ‚jako pumpu‘. Na jaře rostlinu odkryjeme a trpělivě čekáme. Raší dosti pozdě, čerstvě vysazené rostliny klidně až na konci května, v červnu. No, a pak teprve kvetou. Utečou tak pozdním jarním mrazíkům.

Zároveň si prodlouží dobu dozrání. Některé odrůdy sklízíme v říjnu, jiné až po opadu listů, po mrazících, v listopadu. Plody dobře drží na stromě, ten vypadá velmi zajímavě. Už neolistěný, obsypaný oranžovými plody, mnohdy ‚pocukrovanými‘ prvním sněhem. Některé odrůdy jsou okamžitě po sklizni sladké, bez tříslovin, jiné potřebují změknout, dozrát. Jinak jsou trpké, plné tříslovin.“

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.