Vysaďte keře pro ptáky. Nasytí a poslouží jako úkryt před nebezpečím
Prvního dubna jsme si připomněli Mezinárodní den ptactva. Které keře pro ptáky vysadit, aby si na plodech pochutnali a do větví keřů se mohli dobře schovat? Odpoví Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.
„Když pozorujete bobule žeroucí ptactvo, vidíte, že třeba amelanchier (muchovník) nebo jeřabiny, aronie zvané černý jeřáb, oberou ještě před dobou, kdy přijde nouze. Chcete-li, aby měli co zobat v zimních měsících, vysaďte třeba obyčejné růže šípkové. Nebo růži svraskalou či botanické druhy jabloní s malými plůdky. Jiný jeřáb, než je jeřáb ptačí, poskytuje též něco k zaklovnutí i v zimě. Stejně tak plody dřišťálů, skalníků.
Jmenované keře mohou sloužit i jako místo odpočinku, na hnízdění. Klid ke hnízdění poskytují i jalovce (sázejte druhy a odrůdy, které nechytají rez hrušňovou). Hnízdištěm, úživným prostorem a místem pro zimní přežívání jsou třeba i borovice, cypřišky. O semena ze šišek na nich rostoucích je v zimě také zájem.
Měli bychom zvětšovat úživný prostor pro ptactvo a další zvěř i mimo zahrady. Na mezích, v remízcích, okolo vodotečí, stojatých vod. Sázením ovocných stromů, ze kterých se nesklízí, šípků, jeřábů, hlohů, trnek, lísek, vytváříme prostor, ve kterém se ptáci nebudou bát zůstat. Navíc ještě s možností něco sezobnout, vyhrabat z listí zpod keřů. U plodů na zemi najdou i další havěť, hmyz, žížaly, vše co zpracovává organickou hmotu. Proto je i v zahradě dobré moc pod keře nesahat, nehrabat pod nimi listí, nechat vše přirozené tvorbě humusové vrstvy.“
Související
-
Jaro je druhé nejvhodnější období pro dělení trsů trvalek. Kterých? Poradíme
Jaro je tu, můžeme se pustit do dělení trsů trvalek a jejich přesazování. Existuje nějaké pravidlo, kterých trvalek se to týká?
-
Už jste slyšeli o světelných kořenech? Co jsou zač, opravdu svítí a dají se jíst?
Ptáte se, jak pěstovat hlízy, kterým se přezdívá světelné kořeny a říká se o nich, že jsou léčivé. Jedná se o čínský jam, vysvětluje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.
-
Které keře v předjaří prořezat a které nechat být
Keře, které kvetou na jaře, prořezáváme až po odkvětu. Do úpravy v létě kvetoucích keřů se můžeme pustit v předjaří nebo brzy na jaře.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
