Vysaďte si odrůdu našeho prvního šlechtitele. Od jeho narození letos uplyne 200 let

Zkuste třeba jabloň Josef Daněk, pojmenovanou po českém pivovarníkovi, statkáři a obrozenci, příteli a podporovateli rodiny Boženy Němcové. Nedoceněný český pomolog Josef Eduard Proche, který se narodil v prosinci 1822, tím Daňkovi vzdal hold. Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář vypráví:

„Před dvěma sty léty se ve Sloupně (Nový Bydžov) narodil Josef Eduard Proche. Jeho tatínek, hospodářský úředník feudálního režijního velkostatku, rozhodl, že chlapec půjde na studia do Jičína. Prospěch měl výborný, přesto nedostudoval. Josefa Eduarda totiž zajímalo především dění v přírodě, v ovocné zahradě. Jezdil po Evropě, na přednášky věhlasných profesorů, ovocnářů, biologů, botaniků.

Aby se něco dozvěděl, jel do Belgie, nebo do Ruska, prostě tam, kde se mohl poučit a vzdělat. Začal křížit jabloně a další druhy ovoce. Cílevědomě šlechtit. O jeho křížencích existují podrobné záznamy, jak která odrůda vznikla, jaké měla rodiče.

Jablko pojmenované příteli Boženy Němcové

Svého prvního křížence pojmenoval roku 1851 po chlumeckém sládkovi Josefu Daňkovi, mecenáši Boženy Němcové. Další z jeho odrůd dostala jméno přímo po paní Boženě (pojmenoval po ní i maliník), další po jednom z jejích synů. Poeticky znějí jména kříženců Fialkové nebo Růženka.

Jablko Josef Daněk

Proche začal s cílevědomým šlechtěním snad dvě desetiletí před Mičurinem. Vyšlechtil desítky, možná stovky odrůd ovoce. Předběhl svou dobu, která brala ovoce jen jako dobrotu vhodnou pro děti. Ani jeden z jeho sedmi synů se nepotatil. Proche proto své šlechtění prodal do Německa, část jedné berlínské firmě, část jinam. A tak je docela možné, že některé německé odrůdy, které dosáhly evropského věhlasu, mají kořeny u nás, ve Sloupně.

Jak je vidět, snaha nestačí. Vše potřebuje odpovídající reklamu. Kdyby výsledky výzkumu a šlechtění J.E.Procheho vešly včas ve známost, mohl být Proche známý široko daleko. Třeba jako Mičurin, Delbard, Späth.“

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.