Vyséváme choulostivé letničky a ještě taky zeleninu
Cínie (ostálky), astry nebo afrikány vyséváme doma do kelímků až v polovině dubna. Špatně snášejí chlad. Můžeme se pustit i do pozdních výsevů zeleniny: okurek, tykví nebo rajčat. A jak si poradit s namořenými semeny? Poradí Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:
„V některých regionech už to bude trvat jen 2 až 3 týdny, než se bude sázet ven. V chladnějších oblastech si zahrádkáři musejí počkat ještě minimálně měsíc. V těchto dnech si proto můžeme připravit sadbu okurek, různých dýní, cuket a choulostivých letniček.
Semena namočíme na půl dne nebo na den do vody pokojové teploty (nad topením nebo na sluníčku za oknem se voda udrží teplá). Takto ošetřená semínka vysejeme do perlitu či písku. Když na semínkách praskne slupka, otevřou se děložní lístky, přepíchneme je do malých kelímků. Za 14 dnů pak do větších.
Používáme jemný substrát z listovky a kompostu, nebo výsevní substrát, namíchaný maximálně s polovinou substrátu univerzálního a s 1/4 písku. V něm se krásně rozrůstá kořenová soustava.
Rostlinky držíme při teplotách ve dne okolo 20 °C, v noci tak 16 až 18 °C. Teprve když mají jeden pravý list a vyráží druhý, v noci ubereme tak na 14 °C. Rostlinám po ránu větráme a navečer je sluníme.
I když se to nezdá, z dubnových výsevů můžete mít velmi solidní úrodu rajčat. Vysejte raději jen odrůdy či hybridy rané, nebo rajčata keříková, popřípadě raná koktejlová. Ta budou mít díky délce dne rychlý vývoj a brzy po vysazení začnou rozkvétat. Pokud byste chtěli mít v zahradě papriky, lilky, sazenice si raději kupte (a příští rok vysejte včas).
Používáte-li namořená semena (mívají modrou barvu), vysejte je rovnou do substrátu, ve kterém zůstanou dalších aspoň 14 dnů, aby ochrana proti škůdcům a chorobám měla šanci působit (kdybyste přepichovali z kelímku do kelímku, ochrana by zůstala v původním substrátu a ztratila by smysl).“
Související
-
Zkuste vypěstovat kiwi, velkoplodé nebo s drobnými plody velikosti angreštu
S oteplováním se kiwi (Actinidia) na našich zahradách daří stále lépe. Keříky jsou běžně k dostání a některé kultivary se pěstují pro chutné plody i jako okrasné rostliny.
-
Důležitá data zahradníkova aneb Na co nezapomenout v průběhu roku
Balkonové rostliny bychom měli dávat ven až po ledových mužích, to asi každý z nás vysype z rukávu. Další důležitá data v zahradníkově roce připomene Ivan Dvořák.
-
FOTONÁVOD: Roubujeme ze stromu na strom
Jednoduchým a oblíbeným způsobem roubování, pokud je podnož silnější než roub, je roubování za kůru. Jak postupovat? Poradí Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
