Vyséváme rajčata a brukvovitou zeleninu
Je čas vysévat zeleninu, která půjde „ven“ po ledových mužích. O substrátu, teplotách, zalévání a dalších pravidlech výsevu rajčat, salátu a brukvovité zeleniny hovoří Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:
„Rajčata před výsevem můžeme na noc namočit, jako to děláváme u paprik. Klíčení se tím uspíší, rostlinky se objevují klidně už po čtyřech dnech. Když mají jeden pravý lístek, přesadíme je. Do truhlíku, tři centimetry od sebe, nebo do malých kelímků, sadbovačů. Použijeme kelímek třeba od jogurtu, ale co nejmenší (150 ml), ve dnu proděravěný.
Když rostliny prokoření, přesadíme je do většího kelímku (200 ml), posléze do 300 ml, a pak do 450 ml. Postupné přesazování je sice pracné, ale rostlinám vyhovuje víc než výsadba malých rostlinek rovnou do velkých kelímků.
Vyséváme celý sortiment, keříčková, tyčková rajčata. Ta, určená do fóliovníků i ven. Pokud se u vás rajčatům daří, nechte si pár semen keříkových rajčat na kečup či protlak, použijete je na přímý výsev. Vysejte je podle oblasti v době, kdy sázíte sazenice ven. Taková rajčata, když zakoření a narůstají, mají menší nároky na zálivkovou vodu. Sázejte je raději na hrůbky, aby, pokud více prší, lépe osychala a netrpěla tolik plísní brambor na rajčeti.
Z brukvovité zeleniny vyséváme do pařeniště nebo doma do kelímků prakticky všechny druhy, které vyžadují předpěstování. Jen některé odrůdy květáku a zelí se sejí přímo. No a ředkvičky, ředkve, tuřín a vodnice. Urostlé sazenice otužujeme a sázíme ven, na případné mrazíky se připravíme, seženeme si a do pohotovosti nachystáme netkanou textilii.
Sejeme nejen hlávkové saláty, ale i takzvané listové, můžeme si udělat sadbu salátů ledových, římských. Sejeme nejen rané odrůdy, ale i ty, které na jaře nevykvétají. Musíme počítat s tím, že když vysadíme třicet raných salátů, nestačíme je sníst ani včas rozdat, část jich vykvete. A tak je lepší mít třeba po deseti kusech raných, letních a ledových nebo římských salátů. Navíc, k otrhávání někde mimo záhon, ‚barevné‘ saláty.“
Související
-
Proč hnědnou jehličnany
Napadení škůdci, houbová choroba, nedostatek živin, nedostatek vody, nesprávně zvolené stanoviště nebo nízká teplota. To mohou být důvody hnědnutí jehličnanů.
-
FOTONÁVOD: Klatovské karafiáty mohou zdobit i vaši zahradu
Některou z odrůd doma i v zahraničí obdivovaných Klatovských karafiátů můžete pěstovat i na vaší zahradě. Jsou mrazuvzdorné.
-
Zkuste vypěstovat kiwi, velkoplodé nebo s drobnými plody velikosti angreštu
S oteplováním se kiwi (Actinidia) na našich zahradách daří stále lépe. Keříky jsou běžně k dostání a některé kultivary se pěstují pro chutné plody i jako okrasné rostliny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
