Výstup na beskydskou horu Smrk je náročný. Na jejím vrcholu objevíte dvě pietní místa

8. listopad 2021

Výška 1276 metrů z něj dělá druhou nevyšší horu Moravskoslezských Beskyd. A zatímco na nejvyšší Lysou horu míří davy turistů, na Smrku jich mnoho nepotkáte. Důvod je prostý. Nahoře nedostanete ani pivo ani teplou polévku. Kromě rozcestníku, informační tabule a dobře skrytého lesního baru, není na jeho vrcholu nic. Navíc musíte počítat se strmým náročným výstupem. Rozhodně však stojí za to.

Na Smrk se můžete vydat z Ostravice, z Čeladné či ze Starých Hamer. Cesta není dlouhá, od šest do devíti kilometrů. Terén je ale poměrně náročný. Vždyť masiv Smrku je od Lysohorské hornatiny oddělen údolím Ostravice a od té Radhošťské pak údolím Čeladenky. Když ale budete mít štěstí na dobré počasí, odmění vás za námahu překrásné výhledy.

Díky tomu, že stával i v minulosti tak trochu stranou hospodářských aktivit člověka, je na něm zachovaná dnes už ojedinělá horská příroda Beskyd. Na Smrku proto vzniklo hned několik rezervací.

Přírodní rezervace Smrk je největší v Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Rozkládá se na střední a vrcholové části hory a předmětem ochrany je přirozený karpatský les. Od jedlobučin až po horské smrčiny. Dále se zde nachází Přírodní rezervace Studenčany nebo Bučací potok. Navíc celý masiv Smrku tvoří jádro Ptačí oblasti Beskyd. A kdo má štěstí, může tu zahlédnout i vlka.

Na Smrku můžete při velké dávce štěstí zahlédnout i vlka. Toto však je pes jednoho z turistů

Těsně pod vrcholem Smrku najdete dva pomníky vytvořené lidmi. Prvním z nich je kamenný pomník Johna Lennona z roku 1982. Scházeli se u něj tajně lidé protikomunistického smýšlení. O kus dál pak v roce 2019 vytvořila obec Ostravice pomník Jana Palacha.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.