Vyvýšené záhony - současný hit, který znaly už naše babičky
Na sociálních sítích teď frčí fotografie s vyvýšenými záhony ohraničenými dřevem, proutím nebo kameny. Kvůli nutnosti zůstat doma se i někteří nováčci vrhli do zahradničení s takovou vervou, že odměřují přesné množství klacíků, kamínků, listí, trávy a zeminy, která do vyvýšeného záhonu patří.
Zahradník František Hlubocký tomuto trendu velmi fandí, ale rozhodně nic neodměřuje. Vyvýšené záhony používá pro pěstování zeleniny už třicet let.
Co dát do spodní vrstvy
Je potřeba vědět, jestli budujete vyvýšený záhon na jílovité nebo písčité půdě. Jílovitá skoro nepropouští vodu, proto je zbytečné dávat do spodní části záhonu oblázky. „Kamínky bych tam nedával, za pár let budete zeminu v záhoně přehazovat a kameny vám tam budou vadit,“ říká František Hlubocký.
Co tedy patří do spodní vrstvy vyvýšeného záhonu? Organická hmota jako jsou větvičky stromů a keřů, shrabané listí, tráva, sláma, zkrátka vše, co jednou zetlí. Spodní vrstva tvoří asi dvacet až třicet centimetrů. Tato část záhonu má za úkol provzdušnit ho. To ocení hlavně zahradníci, kteří mají zahradu na těžké jílovité půdě. Zbylých čtyřicet až padesát centimetrů by měla tvořit zemina.
„Ale pozor. Nestačí tam nasypat pytle s kvalitním rašelinovým substrátem. Je potřeba ho smíchat s obyčejnou zeminou, klidně jílovitou. Nebo můžete přidat skrývkovou zeminu, kterou najdete u každé novostavby. Ta vám podrží vláhu. Jinak se uzaléváte. Substráty jsou totiž výborné, ale velmi vysychají,“ vysvětluje František Hlubocký.
Výhody
Starší lidé ocení vyvýšený zákon kvůli svým bolavým zádům. Nemusí se tolik ohýbat k setí nebo jednocení zeleniny.
Čtěte také
Protože se živiny ze spodní části záhonu uvolňují, není potřeba hnojit. Navíc vzniká teplo, takže rostliny urychlují svůj růst.
Pokud máte malé děti nebo psy, máte naději, že vám do zeleniny nevběhnou a nezničí ji.
Vyvýšené záhony umožňují pěstování zeleniny na místech, kde by to jinak nebylo možné, například v nekvalitní suti nebo dokonce na dlažbě.
Nevýhody
Vyvýšený záhon není věčný. Klacíky, tráva i listí samozřejmě časem zetlejí a záhon klesne. Proto je potřeba zeminu přidávat. František Hlubocký doporučuje mít za tím účelem alespoň tři takové záhony. Kompost se vytvoří cca za tři roky.
„Jeden záhon vždy rozebírám a zakládám nový. Hotový kompost z rozebraného záhonu přidávám do zbylých dvou. A takhle pořád dokola. Zkrátka nepočítejte s tím, že vyvýšený záhon bude fungovat dalších deset let bez práce,“ upozorňuje zahradník.
Související
-
Na své zahradě neryje ani nepoužívá postřiky. Přesto jí všechno vzkvétá
Adéla Hrubá je permakulturní designer. Jednoduše řečeno vytváří zahrady přirozeným a chytrým způsobem. Nejde jen o zahradničení, ale o fungování celého hospodářství.
-
Dejte na vaší zahradě šanci mangoldu
Mangold je brácha červené řepy, jak jsme se dozvěděli od zahradníka Františka Hlubockého. Je to jak okrasná, tak velmi chutná a zdravá zelenina, bohatá na vitamín C.
-
Zdravá exotika na zahradě. Je libo cicimek, batáty nebo citrónovou trávu?
Citrónovou trávu znají milovníci dobrého čaje. Potřebuje slunce a teplo. Na zahradě ale zimu nepřežije. Podobně jako aloe vera nebo cicimek čínský.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
