Význam vlákniny ve stravě
29. září 2011
Vysvětlili jsme si, co je to ta vláknina a k čemu je dobrá. Odpověděli jsme na otázky - v čem je vláknina obsažena, kdy a jak často si ji máme dopřát, jak si namíchat doma nejlepší ranní vlákninu (müsli) a jestli nám pomůže více vlákniny rychleji zhubnout.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Hubneme opět, hubneme na Regionu, hubneme s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou. Dobrý den.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Dobrý den. Hubneme také s Patrikem Rozehnalem. A dneska také s vlákninou.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ano, co to je?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
To je krásná věc, vláknina je nestravitelná součást potravy ...
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Je to krásná věc a je to nestravitelné?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano, protože naše vlastně tělo je jiné než tělo přežvýkavců. To znamená, že vlákninu není schopno strávit. Vláknina je ta nestravitelná součást potravy, která zdánlivě by tam jako tedy nemusela být, když z ní nemáme energii, ale ona slouží pro naše střevo jako kartáč, kterým se to střevo čistí. Já vždycky, když slyším o různých detoxikacích, o tom, jak se to střevo vyplachuje, kolik v tom ti lidé údajně mají teda špíny, tak si říkám, kde ...
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To jsou ale takové procedury, kdy lidé chodí a dávají peníze za to, že jim propláchnou střeva. Dělají špatně?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Přesně tak. Já si myslím, že situace dietářů se hodně blíží situaci Švejka. Protože u Švejka taky, když chtěli potrestat vojáky, tak jim dali hladovku a klystýr. To znamená, že dietáři, pokud sami sebe chtějí nějakým způsobem potrestat, dávají si hladovku a klystýr. A myslí si, že za to, když budou hodní, tak dostanou darem krásnou postavu. Přitom ale krásná postava je věcí vlastně trpělivého neustálého dodržování zásad zdravé výživy, dostatečného pohybu, psychohygieny, to znamená, to nejde ze dne na den. To nejde tak jako rychle. A vláknina, to taky nejde jako si dát třeba jednou měsíčně vlákninový den, pročistit si střevo a myslet si, že tak je to správně a můžu se vrátit zpátky ke klobásám a já nevím co, chlebu se sádlem.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Takže vlákninu taky denně.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Takže vlákninu musíme do své potravy integrovat s láskou tak, jak je na to naše tělo v podstatě biologicky po zhruba milionu let zvyklé.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Co je to ta vláknina? Po tom pátráme v seriálu Hubněte zdravě s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou proto, abychom vám poradili, jak právě zdravě žít. Tak dobře, řekli jsme, že vláknina je takový kartáč přírodní. Že ho dostáváme do sebe skrz potravu. V čem ale ta vláknina je.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak já bych za prvé ještě vlákninu rozdělila na rozpustnou a nerozpustnou. Nerozpustná, to jsou přesně ta vlákna, která tedy slouží jako kartáč střevu k tomu, aby správně pracovalo. A rozpustná vláknina, to je zase součást, která určitým způsobem brzdí vstřebávání sacharidů /výpadek signálu/ mluvili dřív, to znamená, jednoduše řečeno, rychlé cukry, kde žádná vláknina není, čili buď sacharóza, ten cukr, který máte v té podobě rafinovaného cukru ve svých cukřenkách, nebo ovocný cukr sám by se vstřebaly do krevního oběhu rychle. Zvýšily by rychle hladinu cukru v krvi a tělo by se proti tomu začalo určitým způsobem bránit. Zatímco právě vláknina rozpustná brzdí průnik vlastně glukózy do krevního řečiště a dochází k tomu, že ta potravina vlastně zvýší hladinu cukru postupně. Což je to dobře. A teď už konečně k té vaší otázce, v čem ta vláknina je.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Když už je tak úžasná, nemá ani žádné zápory, jak slyším, tak v čem je.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Vláknina je v podstatě ve všem, co roste. Čili dalo by se říct, že vláknina největší množství je v zelenině. Tam ji většina dietářů také konzumuje. Pak je v ovoci. Je to vlastně součást buněčné stěny celulóza, která je právě ta nestravitelná součást vlákniny. Další je ve všech luštěninách, v těch obalech zejména. Potom je ve všech celozrnných potravinách. Právě ty obaly toho zrna obsahují největší množství vlákniny. Čili proto nemáme jíst věci, které obsahují vlastně látky, které jsou té vlákniny zbavené, protože z hlediska našeho organismu bezvlákninová strava je sice velmi snadno stravitelná, ale může vést k určitým potížím, z nichž obezita je jenom jedna ze součástí.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ale když tu vlákninu podle mě opticky nepoznáme, jenom musíme o ní vědět, v čem je. Jak víme, jestli je zbavené nebo nezbavená těch částí, které nám pomáhají?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
No, to je moc pěkné. No, samozřejmě, že my žijeme dnes ve virtuální realitě. To znamená, že se věci spíš dozvídáme z toho, co nám daný výrobce napíše, anebo z toho, jakým způsobem vlastně my sami jsme vzdělaní na Internetu a podobně. Já si myslím, že jednoduché pravidlo je, čím je potravina blíž svému původnímu zdroji, to znamená té surovině, tak tím u těch rostlinných zdrojů obsahuje víc vlákniny. Čili řečeno velmi jednoduše. Marmeláda bude obsahovat daleko méně vlákniny než ovoce samotné. Marmelády bude obsahovat tu vlákninu spíš v té rozpustné podobě, tu nerozpustnou odstraníme ve formě dřeně. Takže ...
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Aby to nevypadalo jako obhajoba marmelády, že si ji máme dávat. Protože zase je sladká ne?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Marmeládu si můžeme dávat. Začíná to být složité. Patriku, držme se, prosím, vlákniny.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Já už se nebudu ptát.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Klidně se ptejte. Já bych jenom chtěla znovu říct. Lidé, kteří jedí stravu, která vlákninu neobsahovala, to znamená, ti naši oblíbení dietáři, kteří jedí fast foody, jedí velmi třeba průmyslově dlouhodobě zpracovávanou stravu, jedí instantní stravu, tak po přechodu na stravu, která je bohatá na vlákninu, čili, pokud přidají zeleninu, ovoce, luštěniny, začínají trpět nadýmáním. Je to naprosto přirozená věc, protože bakterie, které sídlí v našem střevě, jsou zvyklé na určitý typ potravy. Jsou to vlastně jiné bakterie, než které mají lidé, kteří jedí stravu vlákninovou. Jsou to trošku jiné kultury bakterií, než které třeba mají ve střevě vegetariáni. To znamená, ta doba, než se ty bakterie vlastně vymění a naučí se zase zpracovávat ty nové typy naší vlákninu, aby nevytvářela tedy ten metan a další plyny ve střevě, tak bývá individuálně různě dlouhá. Čili opět bude platit to, co jsme říkali už mnohokrát. Neměnit životní styl krizovým způsobem, protože to může přinášet spoustu potíží, ale u těch lidí, kteří chtějí zvýšit obsah vlákniny ve své stravě, tak začít třeba rozpustnou vlákninou, což je něco, co se dá pořídit v různých tabletách, anebo začít přidávat ke každému jídlu nějaký zdroj vlákniny, čili ovoce syrové, zeleninu, vláknina, chci zdůraznit, nemusí být konzumována pouze v syrovém stavu, protože vařením se z té potraviny vlastně neodstraňuje, čili vařená zelenina bude dodávat stejné množství vlastně té nerozpustné vlákniny jako zelenina nevařená.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
O vláknině ještě chvíli na Regionu, ale až po skladbě, kterou uslyšíte vzápětí.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Mě zaujalo to povídání právě, když někdo není zvyklý na tu vlákninu, což mi přijde, že lidé, kteří jsou obézní, to mají i díky tomu, že té vlákniny si tolik nedopřávají, protože mají větší podíl těch tučných jídel a podobně. Mohou s tím přijít i třeba nějaké problémy s vylučováním, že třeba někdo, když nasadí pak tu vlákninu, že má pocit, že musí jít na záchod, že prostě má rychlejší tu peristatiku, když to takhle řeknu.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já bych řekla, že lidé, kteří vlastně začnou měnit svůj životní styl směrem k tomu zdravému, tak pro své střevo dělají v podstatě to, co dělají pro své kosterní svaly. Čili dělají určitý trénink trávícího traktu. V podstatě na zpracování tučné sladké stravy, která obsahuje hodně mono a disacharidů, nepotřebuje střevo tolik energie. Ta strava je energeticky vydatná, ale na zpracování není náročná. Ten člověk v podstatě, který začne ještě navíc k tomu přidávat pohyb, tak tím, jak vlastně masíruje břišní stěnu, jak vlastně zlepšuje držení svého těla a jak vůbec se pohybuje, zejména chůzí proti předchozí době, kdy seděl, tak vlastně tomu střevu rovněž dává určité signály zvnějšku. Čili to střevo v podstatě nějakou chvíli reaguje ne úplně spokojeně, ale po nějakém čase stejně jako ty ochablé svaly, i to střevo se dá dohromady. Ze začátku vlákninová strava spíš tu stolici upravuje. To znamená, že dochází k tomu, že té stolice je větší množství. Stává se formovanější, pravidelnější a průjmu já bych se tedy nebála. Já si spíš myslím, že vlákninová strava může pomoci lidem, kteří mají chronickou zácpu, k tomu, aby zácpu neměli.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Možná se bojí právě toho nadýmání, které s tím přichází, jak jste řekla. Že pak přijde něco takového, co nepřijde, naopak bude se to zlepšovat.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tam je důležitá ještě jedna věc. Vlákninovou stravu nemůžeme jíst příliš ve spěchu. Tu je nutno dobře kousat. A je nutné udržovat dobrý příjem tekutin. Protože vláknina v sobě vodu trošku víc zdrží, zejména ta rozpustná vláknina, než třeba lžíce sádla, která odpuzuje vodu. To znamená, člověk, který sníží množství tuků, zvýší množství tedy bílkovin, kvalitních polysacharidů, plus té vlákniny a dostatečně pije, tak má obtíží méně, zejména pokud se často pohybuje chůzí venku, než člověk, který pouze vlastně třeba baští vlákninové tablety a jinak svoji životosprávu ani pohyb ani stravu nemění.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Je jedno, kdy tu vlákninu budeme jíst, nebo by to mělo být s každým jídlem a v každém jídle. Nebo je třeba lepší nějaká denní doba, tak jako je určitý třeba cyklus trávení a vylučování našeho těla, takže bychom si měli dopřávat třeba vlákninu ráno a méně večer nebo tak, nebo je to jedno?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
V podstatě vláknina jako nestravitelná součást potravy může střevo zatěžovat. Čili úplně těsně před spaním bych střevo nezatěžovala větším přísunem vlákniny. Každopádně ale zase vláknina má jednu výhodu, ona zasytí. Čili lidé, kteří jsou zvyklí na noc vlastně mlsat různé brambůrky a různé dortíčky a čokoládu a já nevím co, tak raději chroupat mrkev s tím, že můžou mít trošilinku nadýmání, ale myslím si, že to bude opravdu přechodný stav. Takže každý individuálně podle toho, jaké měl předchozí zvyklosti, pokud začne přidávat vlákninu opravdu ke každému jídlu, třeba v menším množství a třeba ze začátku ve vlastně vařeném stavu, tak by těch obtíží měl mít méně. Další, čím se může zmírnit vlastně nadýmání zejména po konzumaci luštěnin, kde je to nejčastější, je, pokud vlastně ty luštěniny před přípravou opakovaně oplachujeme, tak potom dochází a necháme je vlastně určitou dobu v té vodě, což by se správně s luštěninami mělo dělat, tak dochází k tomu, že se vyplaví část té rozpustné vlákniny a ta nerozpustná už nedělá většinou takové potíže. Čili tímhle tím způsobem je možné taky přípravu potravin vlastně zlepšit ten ze začátku nepohodlný pocit nadýmání, který dietáři mohou mít. Další věc, vybíráme-li typy luštěnin, které mají tenčí tu vrchní slupku, třeba nezačneme-li rovnou hnědou čočkou, ale ochutnáme-li nejdřív třeba žlutou nebo červenou, která má vlastně tenčí obaly, tak také toho nadýmání máme méně.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tak žijte zdravě, žijte s vlákninou a my se na vás budeme zase příště těšit.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Také tak. A doufám, že vás nebude do té doby příliš nadýmat.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Mějte se pěkně.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Na shledanou.
Spustit audio
--------------------
Hubneme opět, hubneme na Regionu, hubneme s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou. Dobrý den.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Dobrý den. Hubneme také s Patrikem Rozehnalem. A dneska také s vlákninou.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ano, co to je?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
To je krásná věc, vláknina je nestravitelná součást potravy ...
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Je to krásná věc a je to nestravitelné?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Ano, protože naše vlastně tělo je jiné než tělo přežvýkavců. To znamená, že vlákninu není schopno strávit. Vláknina je ta nestravitelná součást potravy, která zdánlivě by tam jako tedy nemusela být, když z ní nemáme energii, ale ona slouží pro naše střevo jako kartáč, kterým se to střevo čistí. Já vždycky, když slyším o různých detoxikacích, o tom, jak se to střevo vyplachuje, kolik v tom ti lidé údajně mají teda špíny, tak si říkám, kde ...
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
To jsou ale takové procedury, kdy lidé chodí a dávají peníze za to, že jim propláchnou střeva. Dělají špatně?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Přesně tak. Já si myslím, že situace dietářů se hodně blíží situaci Švejka. Protože u Švejka taky, když chtěli potrestat vojáky, tak jim dali hladovku a klystýr. To znamená, že dietáři, pokud sami sebe chtějí nějakým způsobem potrestat, dávají si hladovku a klystýr. A myslí si, že za to, když budou hodní, tak dostanou darem krásnou postavu. Přitom ale krásná postava je věcí vlastně trpělivého neustálého dodržování zásad zdravé výživy, dostatečného pohybu, psychohygieny, to znamená, to nejde ze dne na den. To nejde tak jako rychle. A vláknina, to taky nejde jako si dát třeba jednou měsíčně vlákninový den, pročistit si střevo a myslet si, že tak je to správně a můžu se vrátit zpátky ke klobásám a já nevím co, chlebu se sádlem.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Takže vlákninu taky denně.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Takže vlákninu musíme do své potravy integrovat s láskou tak, jak je na to naše tělo v podstatě biologicky po zhruba milionu let zvyklé.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Co je to ta vláknina? Po tom pátráme v seriálu Hubněte zdravě s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou proto, abychom vám poradili, jak právě zdravě žít. Tak dobře, řekli jsme, že vláknina je takový kartáč přírodní. Že ho dostáváme do sebe skrz potravu. V čem ale ta vláknina je.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tak já bych za prvé ještě vlákninu rozdělila na rozpustnou a nerozpustnou. Nerozpustná, to jsou přesně ta vlákna, která tedy slouží jako kartáč střevu k tomu, aby správně pracovalo. A rozpustná vláknina, to je zase součást, která určitým způsobem brzdí vstřebávání sacharidů /výpadek signálu/ mluvili dřív, to znamená, jednoduše řečeno, rychlé cukry, kde žádná vláknina není, čili buď sacharóza, ten cukr, který máte v té podobě rafinovaného cukru ve svých cukřenkách, nebo ovocný cukr sám by se vstřebaly do krevního oběhu rychle. Zvýšily by rychle hladinu cukru v krvi a tělo by se proti tomu začalo určitým způsobem bránit. Zatímco právě vláknina rozpustná brzdí průnik vlastně glukózy do krevního řečiště a dochází k tomu, že ta potravina vlastně zvýší hladinu cukru postupně. Což je to dobře. A teď už konečně k té vaší otázce, v čem ta vláknina je.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Když už je tak úžasná, nemá ani žádné zápory, jak slyším, tak v čem je.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Vláknina je v podstatě ve všem, co roste. Čili dalo by se říct, že vláknina největší množství je v zelenině. Tam ji většina dietářů také konzumuje. Pak je v ovoci. Je to vlastně součást buněčné stěny celulóza, která je právě ta nestravitelná součást vlákniny. Další je ve všech luštěninách, v těch obalech zejména. Potom je ve všech celozrnných potravinách. Právě ty obaly toho zrna obsahují největší množství vlákniny. Čili proto nemáme jíst věci, které obsahují vlastně látky, které jsou té vlákniny zbavené, protože z hlediska našeho organismu bezvlákninová strava je sice velmi snadno stravitelná, ale může vést k určitým potížím, z nichž obezita je jenom jedna ze součástí.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Ale když tu vlákninu podle mě opticky nepoznáme, jenom musíme o ní vědět, v čem je. Jak víme, jestli je zbavené nebo nezbavená těch částí, které nám pomáhají?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
No, to je moc pěkné. No, samozřejmě, že my žijeme dnes ve virtuální realitě. To znamená, že se věci spíš dozvídáme z toho, co nám daný výrobce napíše, anebo z toho, jakým způsobem vlastně my sami jsme vzdělaní na Internetu a podobně. Já si myslím, že jednoduché pravidlo je, čím je potravina blíž svému původnímu zdroji, to znamená té surovině, tak tím u těch rostlinných zdrojů obsahuje víc vlákniny. Čili řečeno velmi jednoduše. Marmeláda bude obsahovat daleko méně vlákniny než ovoce samotné. Marmelády bude obsahovat tu vlákninu spíš v té rozpustné podobě, tu nerozpustnou odstraníme ve formě dřeně. Takže ...
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Aby to nevypadalo jako obhajoba marmelády, že si ji máme dávat. Protože zase je sladká ne?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Marmeládu si můžeme dávat. Začíná to být složité. Patriku, držme se, prosím, vlákniny.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Já už se nebudu ptát.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Klidně se ptejte. Já bych jenom chtěla znovu říct. Lidé, kteří jedí stravu, která vlákninu neobsahovala, to znamená, ti naši oblíbení dietáři, kteří jedí fast foody, jedí velmi třeba průmyslově dlouhodobě zpracovávanou stravu, jedí instantní stravu, tak po přechodu na stravu, která je bohatá na vlákninu, čili, pokud přidají zeleninu, ovoce, luštěniny, začínají trpět nadýmáním. Je to naprosto přirozená věc, protože bakterie, které sídlí v našem střevě, jsou zvyklé na určitý typ potravy. Jsou to vlastně jiné bakterie, než které mají lidé, kteří jedí stravu vlákninovou. Jsou to trošku jiné kultury bakterií, než které třeba mají ve střevě vegetariáni. To znamená, ta doba, než se ty bakterie vlastně vymění a naučí se zase zpracovávat ty nové typy naší vlákninu, aby nevytvářela tedy ten metan a další plyny ve střevě, tak bývá individuálně různě dlouhá. Čili opět bude platit to, co jsme říkali už mnohokrát. Neměnit životní styl krizovým způsobem, protože to může přinášet spoustu potíží, ale u těch lidí, kteří chtějí zvýšit obsah vlákniny ve své stravě, tak začít třeba rozpustnou vlákninou, což je něco, co se dá pořídit v různých tabletách, anebo začít přidávat ke každému jídlu nějaký zdroj vlákniny, čili ovoce syrové, zeleninu, vláknina, chci zdůraznit, nemusí být konzumována pouze v syrovém stavu, protože vařením se z té potraviny vlastně neodstraňuje, čili vařená zelenina bude dodávat stejné množství vlastně té nerozpustné vlákniny jako zelenina nevařená.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
O vláknině ještě chvíli na Regionu, ale až po skladbě, kterou uslyšíte vzápětí.
/ Písnička /
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Mě zaujalo to povídání právě, když někdo není zvyklý na tu vlákninu, což mi přijde, že lidé, kteří jsou obézní, to mají i díky tomu, že té vlákniny si tolik nedopřávají, protože mají větší podíl těch tučných jídel a podobně. Mohou s tím přijít i třeba nějaké problémy s vylučováním, že třeba někdo, když nasadí pak tu vlákninu, že má pocit, že musí jít na záchod, že prostě má rychlejší tu peristatiku, když to takhle řeknu.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Já bych řekla, že lidé, kteří vlastně začnou měnit svůj životní styl směrem k tomu zdravému, tak pro své střevo dělají v podstatě to, co dělají pro své kosterní svaly. Čili dělají určitý trénink trávícího traktu. V podstatě na zpracování tučné sladké stravy, která obsahuje hodně mono a disacharidů, nepotřebuje střevo tolik energie. Ta strava je energeticky vydatná, ale na zpracování není náročná. Ten člověk v podstatě, který začne ještě navíc k tomu přidávat pohyb, tak tím, jak vlastně masíruje břišní stěnu, jak vlastně zlepšuje držení svého těla a jak vůbec se pohybuje, zejména chůzí proti předchozí době, kdy seděl, tak vlastně tomu střevu rovněž dává určité signály zvnějšku. Čili to střevo v podstatě nějakou chvíli reaguje ne úplně spokojeně, ale po nějakém čase stejně jako ty ochablé svaly, i to střevo se dá dohromady. Ze začátku vlákninová strava spíš tu stolici upravuje. To znamená, že dochází k tomu, že té stolice je větší množství. Stává se formovanější, pravidelnější a průjmu já bych se tedy nebála. Já si spíš myslím, že vlákninová strava může pomoci lidem, kteří mají chronickou zácpu, k tomu, aby zácpu neměli.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Možná se bojí právě toho nadýmání, které s tím přichází, jak jste řekla. Že pak přijde něco takového, co nepřijde, naopak bude se to zlepšovat.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Tam je důležitá ještě jedna věc. Vlákninovou stravu nemůžeme jíst příliš ve spěchu. Tu je nutno dobře kousat. A je nutné udržovat dobrý příjem tekutin. Protože vláknina v sobě vodu trošku víc zdrží, zejména ta rozpustná vláknina, než třeba lžíce sádla, která odpuzuje vodu. To znamená, člověk, který sníží množství tuků, zvýší množství tedy bílkovin, kvalitních polysacharidů, plus té vlákniny a dostatečně pije, tak má obtíží méně, zejména pokud se často pohybuje chůzí venku, než člověk, který pouze vlastně třeba baští vlákninové tablety a jinak svoji životosprávu ani pohyb ani stravu nemění.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Je jedno, kdy tu vlákninu budeme jíst, nebo by to mělo být s každým jídlem a v každém jídle. Nebo je třeba lepší nějaká denní doba, tak jako je určitý třeba cyklus trávení a vylučování našeho těla, takže bychom si měli dopřávat třeba vlákninu ráno a méně večer nebo tak, nebo je to jedno?
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
V podstatě vláknina jako nestravitelná součást potravy může střevo zatěžovat. Čili úplně těsně před spaním bych střevo nezatěžovala větším přísunem vlákniny. Každopádně ale zase vláknina má jednu výhodu, ona zasytí. Čili lidé, kteří jsou zvyklí na noc vlastně mlsat různé brambůrky a různé dortíčky a čokoládu a já nevím co, tak raději chroupat mrkev s tím, že můžou mít trošilinku nadýmání, ale myslím si, že to bude opravdu přechodný stav. Takže každý individuálně podle toho, jaké měl předchozí zvyklosti, pokud začne přidávat vlákninu opravdu ke každému jídlu, třeba v menším množství a třeba ze začátku ve vlastně vařeném stavu, tak by těch obtíží měl mít méně. Další, čím se může zmírnit vlastně nadýmání zejména po konzumaci luštěnin, kde je to nejčastější, je, pokud vlastně ty luštěniny před přípravou opakovaně oplachujeme, tak potom dochází a necháme je vlastně určitou dobu v té vodě, což by se správně s luštěninami mělo dělat, tak dochází k tomu, že se vyplaví část té rozpustné vlákniny a ta nerozpustná už nedělá většinou takové potíže. Čili tímhle tím způsobem je možné taky přípravu potravin vlastně zlepšit ten ze začátku nepohodlný pocit nadýmání, který dietáři mohou mít. Další věc, vybíráme-li typy luštěnin, které mají tenčí tu vrchní slupku, třeba nezačneme-li rovnou hnědou čočkou, ale ochutnáme-li nejdřív třeba žlutou nebo červenou, která má vlastně tenčí obaly, tak také toho nadýmání máme méně.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Tak žijte zdravě, žijte s vlákninou a my se na vás budeme zase příště těšit.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Také tak. A doufám, že vás nebude do té doby příliš nadýmat.
Patrik ROZEHNAL, moderátor
--------------------
Mějte se pěkně.
Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
--------------------
Na shledanou.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
