Z Čertovy kazatelny nedaleko Jinců si vychutnáte jedinečný výhled na Střední Brdy
Vrchol Plešivec najdete v Brdské vrchovině nedaleko Příbrami ve Středočeském kraji. Stal se oblíbeným turistickým cílem nejen kvůli krásným lesům a zajímavému viklanu, ale především pro jedinečné vyhlídky na oblast Středních Brd. Kopec svůj název získal díky tomu, že jeho vrchol kdysi býval holý a kamenitý. Dnes se ukrývá v lese.
Vrchol Plešivce překvapivě není ostrý, ale je to vlastně plošina. A tak není divu, že si ho pro místo svého hradiště vybrali už v dávné minulosti Keltové.
Brdy tvoří linii od brdských Hřebenů přes Střední Brdy až k Třemšinským vrchům. Plešivec stojí mimo jako solitér, díky čemuž nabízí úchvatné výhledy. Kdysi nabízel rozhled do všech stran, dnes je na vrcholu smrkový les, takže musíte přejít od jedné vyhlídky k druhé. Uvidíte hlavně na sever a východ. Nejznámější je ale vyhlídka na západ zvaná Čertova kazatelna.
Západní strana Plešivce je jedinečná tím, že je velmi strmá a pokrytá širokým kamenným mořem. Vyhlídku tvoří jednolitý, plochý a dlouhý balvan, který zároveň přirozeně vytváří cestu. Čertovu kazatelnu ale představuje samostatný plochý balvan na úplném kraji vyhlídky. Je poněkud předsazený, takže vytváří jakousi přírodní plošinu. Kdyby bylo z té výšky slyšet až dolů, jednalo by se o ideální místo pro kázání.
Jako na dlani jsou odsud vidět nejvyšší vrcholky Středních Brd, kopec Ostrý, blízké obce Felbabka a Rpety, ale dohlédnout lze i na sousední Berounsko - do Hořovic a na Zbiroh. V dáli při dobré viditelnosti zaregistrujete zajímavý obrys Jivínské hory se dvěma vrcholy.
Sympatické je, že na Čertově kazatelně mají turisté připravené nejen odpočívadlo, ale také širokoplošnou panoramatickou mapu s přesnými popisky jednotlivých kopců. Najdete ji na strmém kopečku, takže je nad ní krásný výhled, který můžete hned porovnat s jednotlivými popisky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
