Z Jestřebích hor přehlédnete Krkonoše, Adršpašské skály i Orlické hory
Když vás pozveme do Červeného Kostelce, Rtyně, Malých nebo Velkých Svatoňovic, do Úpice, patrně si řeknete, že se vydáme do Podkrkonoší. Jenže tenhle východní pás mezi hlavními vrcholy Krkonoš, Adršpašsko-teplickými skalami a Orlickými horami jsou Jestřebí hory. A pro sdružení dvanácti místních obcí je to dokonce „Království Jestřebích hor“.
V létě jsou hojně navštěvované turisty, a to nejen pro příjemné cyklistické trasy s jen mírným převýšením a přitom krásnými vyhlídkami do kraje - nejvyšší kopec Jestřebích hor Žaltman měří 739 metrů.
Z jeho rozhledny jsou dobře vidět Krkonoše, Vraní hory, Adršpašsko-teplické skály, Soví a Javoří hory, Broumovské stěny, stolové hory Bor a Hejšovina a Orlické hory. Dohlédnout je možné ale až na Zvičinu, Trosky v Českém ráji, Ještěd a přes vodní nádrž Rozkoš až do oblasti okolo Hradce Králové.
V zimě běžkaři - v létě turisti
V zimě – pokud je alespoň průměrně bohatá na sníh - jsou Jestřebí hory rájem běžkařů. Anebo i sjezdových lyžařů začátečníků. Kde jinde se opatrně seznámit s lyžařským svahem a rychlými prkýnky než na mírném svahu třeba v Radvancích.
Jestřebí hory mají i bohatou historii, kterou můžete vnímat nejen při pohledu na samotnou krajinu, místní lidovou architekturu či sakrální památky, ale také v místních muzeích (například hornictví).
Mezi zajímavosti regionu patří bezesporu hrad Vízmburk a jeho unikátní česká gotika; astronomové zase dobře znají hvězdárnu v Úpici, která se specializuje na pozorování Slunce. Zanedbatelná není ani vojenská historie, vzpomínkou na II. světovou válku je zachovalé vojenské opevnění.
Jestřebí hory daly světu také řadu umělců, z nich zřejmě nejznámější jsou bratři Čapkové. Seznam zajímavostí, turistických tras a sportovních i kulturních tipů najdete na www.jestrebihory.net.
Zvětšit mapu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Na genetice tolik nezáleží, říkají dívky z babyboxu. Anežka a Dominika spolu chtějí zůstat v kontaktu
-
Polská vláda oznámila další chystané změny v diplomacii. Chce se vrátit k nehlášeným kontrolám
-
Ženy k více dětem nepřimějí daňové slevy manželů. Potřebují ulehčit s péčí, tvrdí výzkumnice Kalíšková
-
‚Ani na víkend do Minsku nemůžu.‘ Rusko nechce úředníky či státní zaměstnance pouštět za hranice