Z velínu Štěchovické přehrady je nádherný výhled do kraje. V zimě tam ale bývá hodně nevlídno
Štěchovická přehrada je považovaná za nejkrásnější přehradu Vltavské kaskády. V plném provozu je od roku 1945. Miroslav Trhlík je teprve třetím hrázným od uvedení tohoto vodního díla do provozu. Na přehradě pracuje už 12 let a stavbu dobře zná. Zatímco víkendy jsou rušné a střídá se tam jedna loď za druhou, ve všední dny bývá klid na údržbu.
„Jsme tady tým kolegů, kteří se staráme o provoz vodního díla. Děláme pravidelnou údržbu, aby všechno fungovalo tak, jak má,“ vysvětluje vedoucí hrázný Miroslav Trhlík. Zatímco u levého břehu vznikla elektrárna, u pravého břehu je umístěno plavební zařízení. „Plavební komora je veliká. Na délku má 112 metrů a široká je 12 metrů. Já to tipuju, že nějakých čtyřicet až padesát lodiček by se sem vešlo.“
Vrata komory jsou vzpěrná a svou výškou představují unikát ve vodním hospodářství v Evropě. Plavidla ve Štěchovicích musí překonat rozdíl hladin přes 18 metrů. Plavební komora i jezová pole se ovládají z velínu, který je umístěný přímo nad plavební komorou. „Je tady pravidlo, že se v sudou hodinu proplavuje směrem nahoru proti proudu a v lichou směrem po proudu,“ popisuje zavedenou praxi Miroslav Trhlík. S kapitány parníků se prý dobře zná.
Každých 10 let obsluha zdymadla zcela vypustí plavební komoru. To umožní zkontrolovat technologii vrat i co je na dně. Zajímá vás, co se při poslední kontrole našlo na dně plavební komory? Jak dlouho trvá napustit plavební komoru nebo jakým způsobem se řeší průsaky vody? Poslechněte si reportáž.
Čtěte také
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
