Za daňové úniky potvrdil soud bývalému náměstkovi středočeských nemocnic Bušinovi šest let vězení

Dnešní rozhodnutí je pravomocné, je možné proti němu podat pouze dovolání k Nejvyššímu soudu. Bušina, který byl také poradcem středočeského hejtmana Davida Ratha, vinu od počátku odmítá.

V případu čelili obžalobě ještě Tomáš Krása, Jiří Sháněl a Jaromír Svoboda, u kterých dnes soud pravomocně potvrdil osvobozující rozsudek. Před soudem stál i Lukáš Budina, který byl již v roce 2018 pravomocně odsouzen v první části kauzy, ve zbylých bodech obžaloby byl dnes také zproštěn viny.

Obžaloba tvrdila, že Bušina byl mezi lety 2007 a 2009 součástí skupiny organizující stamilionové daňové úniky v souvislosti s fiktivními fakturami za reklamní činnost. Podle státní zástupkyně Soňy Bělohlávkové figurovaly v případu "prázdné" firmy bez zaměstnanců a tzv. bílí koně, tedy nastrčení jednatelé, kteří neměli ani představu o své pozici a činnosti firmy. Na trestné činnosti se podle žalobkyně také podíleli úředníci daňové správy, které podle obžaloby skupina uplácela.

Soudy však Bušinu a další dva obžalované potrestaly pouze za trestnou činnost páchanou od roku 2008. V té době byly na skupinu nasazeny odposlechy, ze kterých podle Krajského soudu v Praze, jenž se případem v prvním stupni zabýval, vyplývá, že Bušina z Belousem ostatní obžalované řídili. Oba muži byli naopak zproštěni za období v roce 2007, všichni obžalovaní pak byli osvobozeni v části, která se týkala údajného ovlivňování úředníků daňové správy.

Škoda 300 nebo 630 milionů ? 

Podle obžaloby skupina způsobila škodu 630 milionů korun, soudy ale v rozhodnutí uvedly, že byla způsobena škoda okolo 300 milionů korun.

Bušina už v minulosti vinu odmítl, s obžalobou nesouhlasili ani další obžalovaní. Obhájci Bušiny, Belouse a Bušanského v odvolání proti rozsudku krajského soudu namítali zejména porušení zásady "v pochybnostech ve prospěch obžalovaného", kritizovali také to, jak se soud vypořádal s odposlechy. Tresty, které krajský soud obžalovaným uložil, jsou podle nich také vzhledem k délce celého trestního řízení nepřiměřeně přísné. Bušina byl nejprve se sedmi dalšími lidmi obviněn z daňových úniků v červnu 2009, rozšíření obvinění přišlo v letech 2010 a 2011. Obžaloba byla k soudu podána v roce 2012.

Argumenty obhajoby ale předseda odvolacího senátu Stanislav Králík odmítl, krajský soud podle něj odposlechy vyhodnotil pečlivě a správně. Poukázal také na to, že v první větvi případu rozhodoval i Nejvyšší soud, který loni odmítl dovolání již dříve odsouzených.

Soudce připustil, že trestní řízení bylo nepřiměřeně dlouhé, okolnosti ale podle něj nejsou tak intenzivní, aby mohl senát uvažovat o důrazném snížení trestů či dokonce o zastavení stíhání. Králík poukázal na to, že odsouzení způsobili mimořádnou škodu. "V tuto chvíli byly obžalovaným uloženy tresty buď na samé spodní hranici trestní sazby, či při spodní hranici sazby," dodal soudce.

V případu bylo původně obžalováno 14 lidí. Krajský soud v Praze v roce 2015 uznal osm z nich vinnými, zatímco Bušinu a další lidi včetně úředníků obžaloby zprostil. Soud tehdy uvedl, že nebyly nalezeny důkazy, které by umožnily popsat jejich konkrétní jednání a zapojení do trestné činnosti.

Odvolací senát pražského vrchního soudu o tři roky později potvrdil odsuzující část rozsudku a mírně upravil uložené tresty. Zprošťující verdikt ale zrušil s odůvodněním, že krajský soud může použít odposlechy, které jako důkaz v minulosti zamítl.