Zalévání sazenic po zakořenění omezte jen na nezbytnou dodávku vody, hlavně je nerozmazlujte
Po „ledových mužích“ se můžeme pustit do vysazování předpěstovaných sazenic zeleniny a květin do záhonů. Kolik vody a živin potřebují? Poradí Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:
Pokud jsme to před zimou nestihli, nic není ztraceno. Asi 14 dnů před výsadbou uděláme výsadbové jámy. Alespoň 5 litrů zeminy vyházíme na povrch, naspod jamky můžeme hodit 5 dkg Cereritu a asi 10 dkg granulovaného hnoje. Dosypeme univerzálním substrátem nebo kompostem z hnoje a zbytků ze zahrady.
Nemáme-li ho a ani ten substrát, koupíme si rohovinu a tu zamícháme do ‚obyčejného kompostu‘ ve výsadbové jámě. Množství rohoviny podle návodu. Pak se pustíme do výsadby. Uděláme otvor 2x větší než je kelímek se sazenicí. Do jamky nalijeme vodu a to ještě dvakrát, po vsáknutí. Když nalijeme vodu naposledy, dáme do ní sazenici. Jak se voda vsakuje, tato se usazuje. My dosýpáme zeminu, neumačkáváme, necháme, aby se slehla, tak jak se z ní vsakuje voda. Takové zalití mnohdy stačí na dva, tři týdny i na déle. Další zálivku děláme, když sazenice (mladá rostlina) naznačuje, že by začínala vadnout už po ránu.
Nejsem zastáncem denního zalévání, jako agronom to beru v zahradě jako na poli. Tedy ne úplně doslova, že bych nechal zeleninu napospas suchu a žáru slunce, ale hýčkání nejsem moc nakloněn. Ať se sazenice snaží, koření hlouběji. Když už jsem jim připravil zásobu živin, ať si pro ni sáhnou rozvíjejícími se kořeny. Myslím, že hýčkané sazenice se moc nesnaží. No, a když neprší, zalévám k rostlinám. Až přijde zem k sobě, okopu. A znovu před další zálivkou nebo deštěm.“
Související
-
Kdy vysévat tykve, okurky a keříčková rajčata do záhonů
Na Moravě se říká: „Na svatého Marka sej oharka“. Ideální pro tyto teplomilné rostliny ale je, když je vysejeme do dostatečně prohřáté půdy, nejlépe na 15 stupňů Celsia.
-
FOTONÁVOD: Roubujeme ze stromu na strom
Jednoduchým a oblíbeným způsobem roubování, pokud je podnož silnější než roub, je roubování za kůru. Jak postupovat? Poradí Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:
-
Opylují vaše ovocné stromy „chlupaté“ včely? Jsou to včely samotářky
Na rozdíl od včel medonosných, bydlících v úlech, si včely samotářky budují obydlí v zemi, ve dřevě, v dutých stéblech a na dalších místech. Nepohrdnou ani hmyzími hotely.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
