Zalévejte pomocí PET lahví přímo ke kořenům

17. červenec 2020

Letos často zahrady zalévá déšť, a my nemusíme. Pokud ale je potřeba zalít, poradíme, jak nejlépe, aby se voda dostala přímo ke kořenům. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:

 

„Velmi se mi osvědčilo zalévání pomocí PET lahví (ideální je objem 2,5 litru). Stačí do víčka udělat otvor asi 5 mm v průměru, seříznout spodek lahve, ale ne úplně, aby se dal zase přiklopit (a do lahve nepadalo listí nebo hmyz). Pak petku zátkou dolů zakopat u jednotlivých rostlin. Rajčat, paprik, květáků, zelí, salátů, rostlin dýní, melounů, okurek. Vodu do petek nalévat z konve menšího rozměru, abychom se proudem vody do lahve dobře trefili. Voda se z petky otvorem ve víčku pomalu dostává přímo ke kořenům, nevypařuje se z povrchu záhonů, v záhonech tolik neklíčí plevele.      

Pokud zaléváme velkou plochu hadicí, zabere nám to spoustu času. O tom, jestli jsme zalili dobře, se můžeme snadno přesvědčit. Když do záhonu rýpneme a zem je prolitá alespoň do hloubky 10 až 15 cm, pracovali jsme dostatečně dlouho a dobře. Pokud je voda jen do 5 cm, necháme záhon ‚přijít k sobě‘ a za půl hodiny, za hodinu, se k němu vrátíme. To si můžeme dovolit, máme-li bohatství vody a dost času na následné pletí, okopávání, kypření.

Petky s bodci se hodí k závlaze zeleniny

Máme-li vody málo, volíme raději zálivku bodovou. Konví do místa výsadby, výsevu, položením a zprovozněním kapkové závlahy, výše zmíněným zakopáním petek k rostlinám, zakopáním trubek s dírkami ke stromkům a zaléváním do nich, zakopáním zalévacích nádob z terakoty (takzvané průlinčité keramiky). V tomto případě vodu naléváme jen do nádob nad zemí, či zakopaných v ní, a ta se pod zem vsakuje, stává se přístupnou rostlinám. Na povrchu je sucho, dole vláha. Je to asi nejšetrnější, nejúspornější.

Další variantou zalévání jsou průlinčité hadice. Z těch po celé délce kape voda. Pokud je necháme na povrchu, máme kontrolu, že fungují. Po této zkoušce můžeme hadice zahrábnout do země okolo rostlin, klikatě v záhonu, aby zavlažování plochy bylo rovnoměrné, nebo aby vodu více dostávaly konkrétní rostliny, ty hadicí obkroužíme. Tyto hadice jsou určeny k použití při nízkém tlaku, pustíte-li do nich vodu bez redukce, začnou praskat. Je do nich možné použít i vodu z vodních toků, nádrží.

Zalévání je věda. Když necháme vodu z vrtu nebo studny nějaký čas v nádrži nad zemí, v sudu, bude pro zálivku hodnotnější, než ta přímo čerpaná. A nejde jen o její teplotu. V nádrži se okysličí, kořenům více ‚chutná‘, rostliny při takové zálivce lépe rostou. Kyslík ve vodě dělá divy.“

Čtěte také

Spustit audio