Zámecký park u Jánského vrchu ukrývá napajedlo pro zvěř a památníky dvou básníků

Františkova kašna nazývaná též Ptačí pramen

Tisíce turistů míří každoročně na nejseverněji položený zámek ve Slezsku na úbočí kopce Jánský vrch. Kromě samotného zámku je nad Javorníkem neméně zajímavá také procházka po okolí, zejména po drobných památkách, které se nacházejí v tamním zámeckém parku.

Zámek Jánský vrch byl až na pár drobných výjimek vždy spojen s vládou vratislavských biskupů nad rozsáhlým územím Slezska v dnešní České republice, ale i v Polsku. Jeho počátky sahají do druhé poloviny 13. století, kdy byl vybudován jako středověký hrad na ostruhu Jánského vrchu nad tehdejší vsí Javorníkem.

První písemná zmínka o něm pochází z roku 1307, kdy byl jeho majitelem Bolek II. Svídnický. Právě svídnická knížata hrad podstoupila roku 1348 vratislavskému biskupovi Přeclavovi z Pogarel. Hrad byl několikrát poškozen a opět opraven a také mnohokrát upravován a přestavován.

Při poslední přestavbě v 18. století do dnešního stavu vytvořili biskupští architekti kolem zámku okrasnou zahradu a také park anglického typu. Jeho torzo je dodnes za zámeckou budovou znatelné. Pozoruhodně ladně navazuje na lesnatou krajinu Rychlebských hor.

Přímo nad budovou zámku se tyčí vrchol Jánského vrchu nazývaný Velký hřib. Kóta vysoká 358 metrů umožňuje netradiční pohled na zámek seshora. Na vrcholu se nachází první z drobných kamenných památek, které jsou v parku k vidění. Je jí někdejší Františkova studánka postavená v letech 1939 až 1940. Jejím tvůrcem není nikdo jiný než jeden z největších jesenických sochařů první poloviny 20. století Josef Obeth.

Z kašny zbylo v současnosti jen torzo. Na sloupu chybí socha sv. Františka z Assisi a poničená je i kamenná nádoba s reliéfní výzdobou v podobě zvířat, která míří k nádobě jako ke zdroji vody. Kašna prý skutečně sloužila zvěři, která se stahovala k zámku. Ještě před kašnou údajně stávalo jakési kamenné pítko, které umožňovalo ptačím obyvatelům parku pohodlně se napít vody přiváděné sem potrubím z nedalekého pramene.

Kousek od kašny stojí pozoruhodný kamenný stůl. Není sice jasné, z jakého období přesně pochází, ale dá se předpokládat, že vznikl ve stejné době jako kašna.

Eichendorffova vyhlídka nabízí krásný pohled na Javorník i do slezské roviny

Kamenné lavičky připomínají básníky

Další památku najdeme za zámkem, kamennou lavici, která je spolu s okrasnou zídkou a výtokem vody poctou jedné z největších postav německé středověké poezie. Němečtí minesengři byli lyričtí básníci, kteří skládali milostnou poezii. Často ji i zhudebňovali a přednášeli a zpívali na šlechtických dvorech ve městech a na vesnicích.

K největším minesengrům té doby patřil Walther von der Vogelweide. O jeho životě se toho mnoho neví, narodil se neznámo kde kolem roku 1170 a zemřel asi v roce 1230 ve Würzburgu. Dochovalo se asi 500 strof jeho básní. Vratislavští biskupové poezii milovali, a tak se není co divit, že tato lavička byla v roce 1930 postavena právě k 700. výročí jeho úmrtí. Byla sem také přivedena voda a pramen získal název právě po tomto básníkovi. Bohužel dnes už voda z pramene neteče a původní mramorová pamětní deska byla násilně vyškrábána.

Také třetí drobná památka v okolí zámku Jánský vrch souvisí s osobností německy píšícího básníka Josefa von Eichendorff, po němž je pojmenována vyhlídka s kamennou lavicí na Jánském vrchu. Ten na rozdíl od Walthera von der Vogelweide na zámku skutečně pobýval, a to hned několikrát v letech 1856 až 1857.

Josef von Eichendorff byl pozoruhodnou osobností. Tvrdí se o něm, že uměl nejen dobře německy, ale také polsky a „moravsky“. Narodil se v roce 1788 v Lubovicích u Ratiboře, kde jeho otec vlastnil panství. Rodině patřily i Kravaře na Hlučínsku a Sedlnice u Nového Jičína, kde mladý Josef často pobýval. Josef začal se svou básnickou tvorbou ještě na gymnáziu a pokračoval pak po celý život. Byl geniálním básníkem opěvujícím krajinu a hlavně les. Jeho verše byly často zhudebňovány a některé dokonce v německém prostředí zlidověly.

V roce 1856 se básník přestěhoval z Berlína k dceři do blízké Nisy. Biskup jej pozval na zámek a básník byl okouzlen. Svému synu Hermannovi napsal: „Jánský Vrch je úchvatné místo. Je to prastarý, mocný zámek na vysoké hoře, na jehož úpatí se malebně rozkládá městečko Javorník. Kolem zámku je veliký, velmi krásný park s vodotrysky. Z jedné strany je pohled na skály a lesní prolákliny, z druhé nezměrný výhled na polovici Slezska.“ Říká se, že Josef von Eichendorff rád sedával na zámecké terase, pokuřoval a kochal se pohledem na slezskou rovinu, z níž se zvedaly věže blízké Nisy. Právě tam v roce 1857 zemřel a je tam i pohřben.

Kamenný stůl kousek od Františkovy kašny

Na místě, kde stojí žulová lavice připomínající v letopočtech jeho pobyt, se kdysi nacházel letohrádek. Od počátku 19. století je zde vyhlídka. Po dokončení kamenné lavice sochařem Josefem Obethem v roce 1937 nese vyhlídka Eichendorffovo jméno. A výhled je odsud vskutku úchvatný, a to nejen na slezskou rovinu, ale i na samotné město Javorník.

https://www.zamek-janskyvrch.cz/cs

Spustit audio
  • Tipy na výlet
  • Publicistika
  • kulturní památka