Zámek Tloskov je sídlem Centra sociálních služeb. V jeho čele stojí vnuk slavného herce Matěj Lipský

14. květen 2021

Matěj Lipský je vnukem herce Lubomíra Lipského. A také vášnivým muzikantem. A právě přes muziku se dostal ke své současné práci. Coby vystudovaný psycholog a speciální pedagog je ředitelem Centra sociálních služeb v Tloskově u Neveklova na Benešovsku, které slouží lidem s mentálním a kombinovaným postižením. A které sídlí v tamním krásném zámku obklopeném velkou zámeckou zahradou.

Matěj Lipský se muzice věnuje od mládí. „Já pocházím z umělecké rodiny ze všech stran. A všichni mi říkali, abych se do toho nepouštěl. A můj moudrý dědeček k tomu dodával: 'Nejdřív řemeslo, potom kumšt,'“ přibližuje svoji profesní dráhu Matěj Lipský. Proto vystudoval psychologii a speciální pedagogiku, kde se zaměřil na obor muzikoterapie.

Když ho pak čekala státní zkouška, měla i svoji praktickou část a ta se odehrávala právě v Tloskově. „Abychom poznali ty klienty i to zařízení, začali jsme tam jezdit a dělat terapie. A v té době hledal tehdejší ředitel centra Antonín Dušek někoho ke kapele Kabrňáci, kterou tam v roce 1973 založil a která je složená z klientů centra. A tak jsem se tam dostal,“ vypráví současný ředitel centra.

Matěj Lipský a Pavel Vítek

Matěj Lipský žije sice v Praze, ale každý den jezdí do práce do Tloskova. „Pokaždé, když tam jedu, mám pocit, že jedu někam na dovolenou, protože je to nesmírně krásné a kouzelné místo. Tloskov je zámek v krásné zámecké zahradě a kolem stojí rekonstruované domečky, ve kterých žijí naši klienti. Půvab toho místa spočívá v tom, že je za ním veliká historie, která sahá až do 13. století,“ říká Matěj Lipský.

Původně to byla tvrz, později byl v době baroka přistavěn zámeček a v době klasicismu se přistavělo ještě jedno patro. Na Tloskově se přitom za dobu jeho existence vystřídala celá řada majitelů a správců.

Kolem zámku se rozprostírá velká zahrada, které je přístupná i pro veřejnost. Stejně jako přízemí zámku, kde je k vidění heraldická expozice. „Nechali jsme vymalovat erby všech majitelů, kteří kdy vlastnili Tloskov. Chtěli jsme tak vyjádřit úctu tomu místu i všem těm předkům, kteří tam před námi byli. Na tvorbě erbů se kromě akademické malířky podíleli i naši klienti, kteří je vyřezali ze dřeva,“ popisuje ředitel Centra sociálních služeb.

Ten také se svými svěřenci vyráží na výlety do okolí. „Nedaleko je zámek Konopiště. Cestou je zřícenina hradu Kožlí, také někdy z 13. století. A pak také krásný gotický kostelík Chvojínek. A na druhou stranu jsou například Příčovy u Sedlčan, kde je starobylý polorozpadlý mlýn.“

S klienty dělá také geologickou terapii, kdy vyrážejí do okolí hledat minerály. „U Osečan jsme s pomocí Národního muzea našli český granát, který má na rozdíl od toho Krkonošského červeného fialovou barvu. A směrem na Sedlčany nacházíme železité křemeny, které jsou krásně rudé nebo žíhané,“ dodává Matěj Lipský.

Jakou další zajímavou expozici na zámku v Tloskově připravují a jakou poctu chystá on sám svému dědečkovi Lubomíru Lipskému, se dozvíte při poslechu celého pořadu.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.