Zapomenutý hrdina z Marseille. Zachránil tisíce životů, ale místo uznání ho čekalo komunistické vězení
Československý konzul Vladimír Vochoč působil za druhé světové války ve francouzské Marseille. Tím, že vydával pasy lidem prchajícím před nacismem, zachránil na dva a půl tisíce lidí. Jeho hrdinství bylo po válce zapomenuto a komunistický režim ho ve vykonstruovaném procesu poslal na 13 let do vězení. Vochoč po smrti získal ocenění Spravedlivý mezi národy a na českém honorárním konzulátu v Marseille po něm letos pojmenovali knihovnu.
Knihovnu Vladimíra Vochoče zatím tvoří jen pár poliček a několik desítek knih. „Začínáme, knihovna byla otevřená 13. května a od té doby už máme přes 670 knih,“ upřesňuje Petra Gehan, která pracuje na honorárním konzulátu v Marseille.
Pojmenováním knihovny po Vladimíru Vochočovi chtěla vzdát hold bývalému československému diplomatovi, jehož příběh upadl na dlouhé roky v zapomnění. A to i přes to, že za války zachránil na dva půl tisíce lidí.
Razítko = naděje na život
„Jako konzul a jako úředník měl velkou moc, protože razítko dávalo povolení vůbec opustit Marseille,“ popisuje spisovatelka Lenka-Horňáková Civade, která o Vladímiru Vochočovi napsala knihu s názvem Symfonie o novém světě. Čerpala v ní i z diplomové práce Adama Hájka, který v ní citoval z Vochočových postřehů a zpráv z Marseille:
„Večer jsme se vraceli domů, tj. spát do ‚jednookého hotelu‘, jak říkají Francouzi, protože byl laciný a ve starém marseillském přístavu. Vedle nás podél chodníků ubíhaly splašky a v nepokrytých nádobách na odpadky hledaly kočky a krysy, stejné velikosti, společně zbytky jídel a ani se nevyrušovaly námi, kteří jsme procházeli kolem.“
„Nejste víc než policejní ředitel“
Vladimír Vochoč vedl marseillský konzulát poprvé už v roce 1938 a pak znovu od července roku 1940. Francie tehdy kapitulovala a kolaboranti podepsali příměří s Německem. Nacisté vytvářeli stále větší tlak na zahraniční diplomaty – pro Vochoče a jeho spolupracovníky nastaly ještě těžší časy:
„Byl jsem zavolán dne 15. října dopoledne policejním ředitelem marseillským, fregnantním kapitánem Rodelecem de Porzic, který mi hrubým způsobem oznámil, že nejsem žádný konzul, žádné Československo se neuznává, co vlastně chci, žádné řeči zbytečné atd.“
„Odmítl jsem okamžitě v přítomnosti druhého policejního úředníka, zavolaného policejním ředitelem jako svědka hovoru, co nejenergičtěji podobný tón, napomenuv policejního ředitele, aby nezapomínal, že není nic víc nežli policejní ředitel, kdežto já jsem zástupce neodvislého státu a vždy věrného spojence Francie.“
Pas pro Moulina
Vochoč se v Marseille pravděpodobně zapojil i do francouzské odbojové činnosti:
„Hlavním městem odboje za druhé světové války byl Lyon. Stále víc se ale ukazuje, že Marseille, odkud lidé utíkali z Francie, byla městem, kde vznikaly první odbojové sítě, které pak pokračovaly ve své činnosti v Lyonu a dál na severu v okupovaných oblastech,“ popisuje novinářka Anne-Claire Veluirová, která napsala o Vochočovi článek do francouzského časopisu.
„Vochoč byl toho všeho součástí. Údajně taky nechal vyrobit pas pro odbojáře Jeana Moulina, který ho ale nepoužil. Snažila jsem se tento pas najít, kontaktovala jsem i asociace, které mají archivy, ale nenašly ho.“
Pozapomenutá historie
Československý konzul v Marseille navázal spolupráci s americkým novinářem jménem Varian Fry, který zachránil tisícovky lidí prchajících před nacismem. Internetová televize Netflix natočila o americkém novináři filmovou sérii s názvem Transatlantic. O Vladimíru Vochočovi ve filmu bohužel není ani zmínka. Přímo v Marseille se ale o československém diplomatovi začíná stále víc mluvit.
„Vochoče ve svém projevu k 80. výročí razií v Marseille zmínil starosta města Benoit Payan. Obecně vzato místní obyvatelé o této část historii moc neví. Radnice ale udělala velký kus práce a snažila se zvýšit povědomí o této etapě marseillských dějin pomocí velkých vzpomínkových akcí i výstav,“ oceňuje Anne-Claire Veluirová.
Vladimír Vochoč bude mít v Marseille pamětní desku. Město by ji mělo odhalit příští rok ve spolupráci s českými diplomaty, a to na stejném místě, kde už dnes je plaketa Vochočova spolupracovníka, amerického novináře Variana Frye.
Související
-
Tradiční bujabéza, to jsou vždycky dva chody, vysvětluje majitelka vyhlášené marseillské restaurace
K Marseille neodmyslitelně patří rybí polévka bujabéza. V tamním vyhlášeném podniku jménem Chez Madie neboli U Madie bujabézu připravují tradičním způsobem.
-
Papež František dostal nový invalidní vozík. Je dřevěný a opěrky má z trámů katedrály Notre-Dame
„Snad mu padne jako bota šitá na míru,“ doufá autor vozíku Francouz Paul, který je sám upoutaný na kolečkové křeslo. Do vozíku ukryl kromě dřeva z katedrály i další symboly
