Zapomenutým semenům tykví a okurek můžeme pomoct k rychlému startu do sezóny
Když začátkem května objevíme někde v šuplíku zapomenutý sáček se semeny tykví nebo okurek, nic moc se neděje, nemáme zmeškáno. Semena namočíme, naklíčená vysadíme a po „ledových mužích“ (po 14. 5.) poputují semenáčky ven do záhonu. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:
Pokud bychom chtěli srovnat výsev ven třeba o 14 dnů dřívější (říká se „na Marka sej oharka“, a to je 25. dubna) a předpěstování doma ještě v tuhle dobu, bude nám to vycházet nastejno, možná i lépe pro to předpěstování. Vysejeme semena na vatu nebo perlit, písek, piják, a přeplavíme je na den, dva vodou teplou asi 25 °C. Poté už je necháme na vlhkém substrátu, s podobnými teplotami. Když obaly semen tykví a okurek puknou, můžeme je vysadit do kelímků. Pokud používáme mořené osivo, vysadíme semeno i s barevnými obaly.
Po dvou dnech v teple a na plném světle rostlinky umístíme do stejně světlého, ale chladnějšího prostoru. Vyhovovalo by 18–20 °C. Jakmile vyrazí a naroste první pravý list můžeme je začít otužovat a chystat k výsadbě. Podobně můžeme pracovat i se semínky raných rajčat. Ty ale ještě necháme uvnitř, aby rostlinky vytvořily alespoň dvě řady listů, měly narůstající třetí. Pak je otužené vysadíme k tyčce ven, nebo do záhonu, na hrůbek (kopečky zeminy jako pro brambory), jsou-li to rajčata keříková.
V dohánění stavu, v jakém jsou sazenice seté okolo Josefa, pomáhá jak slunce a teploty, tak i délka dne. Určitě bude v době zrání a sklizně rozdíl, ale pokud bychom měli řešit, jestli rajčata sít teď nebo je nemít vůbec, pak je to jasné. Dejme se do toho.
Další zajímavosti si poslechněte v reportáži.
Související
-
Které odrůdy jablek vydrží dlouhé skladování a pořád vypadají a chutnají dobře?
Některé zimní odrůdy jablek svou chuť rozvíjejí až v lednu či únoru a podrží si vysoký standard chuti až do nové sklizně. Zmíní je Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:
-
Setí cínií není dobré uspěchat, jsou choulostivé, chlad jim může změnit barvu
Cínie (ostálky) jsou na nízké teploty háklivé. Ven je vysazujeme až tehdy, když se noční teploty trvale pohybují minimálně nad 12°C, ale raději nad 15 °C.
-
Proč řezat jádroviny, když stromem proudí míza?
Mezi jádroviny patří jabloň, hrušeň, kdouloň, hloh, jeřáb, mišpule a muchovník. V dubnu jim dopřejeme takzvaný řez na plodnost.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
