Zaprášené minerály se obtížně čistí, přesto má každý sběratel vitrínku, kde se chlubí nejhezčími kousky
Stejně jako hydrogeolog a předseda Mineralogické sekce Společnosti Národního muzea Jiří Čížek. Žije na jihozápadním okraji Prahy, minerály sbírá přes 40 let a jeho sbírka čítá několik tisíc kusů, kterých má přes tisíc druhů.
Ke sběratelství minerálů se dostal díky návštěvě výstavy v roce 1977: „V Národním muzeu pořádali výstavu o drahých kamenech. Tam jsem se seznámil s nestory českých sběratelů, panem doktorem Švenkem, Kouřimským, Tučkem, a tam začala moje záliba ve sbírání.
U nás lze nalézt křemeny různých odrůd. Dále rudné minerály z klasických lokalit: Příbramsko, Jáchymovsko, Kutnohorsko a podobně. Případně Zlaté Hory. Zeolity z Českého středohoří jsou také oblíbené,“ popisuje Jiří Čížek.
Sběratelé minerály dokupují či vyměňují na burzách, hledají a objevují v přírodě. I dlouholetí sběratelé obdivují a možná i trošku závidí, když někdo najde dokonalý krystal některého minerálu, který se dlouho nevyskytl. Takové kousky končí v soukromých sbírkách nebo je nálezci věnují Národnímu muzeu.
A na co by neměli zapomínat začínající sběratelé minerálů? Především nález správně popsat, alespoň kdy a kde byl učiněn. Určit druh nebo si ho nechat určit. Zabalit minerál do papíru a uložit do papírové krabice. Skladovat maximálně ve vrstvě dvou tří minerálů nad sebou. Když se sbírka rozšíří, je dobré ji ukládat do zásuvkových skříní. A dopřát si aspoň jednu vitrínku, kde se pochlubí těmi nejzajímavějšími vzorky.
Pravidelné besedy, na kterých sběratelům pomáhají určit jejich minerály, se konají většinou první neděli v měsíci od 10 hodin v historické budově Národního muzea v přednáškové síni 102. Další zajímavé informace najdete na webu mineralog.cz.
Kdo nachází ty nejhezčí kousky při společných výletech sběratelů, to si poslechněte v reportáži.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Ze světa lesních samot
Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.
