Zchátralý zámecký areál v Tmani láká bezdomovce i děti, majitel se o něj nestará

Zámek Tmaň - sýpka
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Zámek Tmaň - sýpka

Za 12 milionů korun je v tuto chvíli na prodej zámek v Tmani na Berounsku. Rozsáhlý areál je v havarijním stavu. Od 90. let se u něj střídají majitelé, chátrá už řadu let.

Původně stávala v Tmani středověká tvrz, ze které se dochovaly například gotické portály. Dvoupatrový zámek s velkým podkrovím je pak barokní. V 19. století k němu přibyly i hospodářské budovy. Nechybí tam chlévy, maštale, sýpka, ani budovy pro šafáře a někdejší obyvatele statku. Okolo zámku byl i park s řadou altánků nebo jezírek, rostly tam i vzácné stromy. V tuto chvíli zabírá velkou část někdejšího parku hřiště.

Devastace zámku začala prakticky už po 2. světové válce. V 50. letech minulého století tam bydleli zaměstnanci Králodvorských železáren i s rodinami. Pak byl řadu let opuštěný, následně měl domov v budově najít okresní archiv. Postupným chátráním ale objekt přestal splňovat požadavky archivářů. Dalším zájemcem o prostory zámku byl Památník národního písemnictví. Kromě depozitáře tam měly být i prostory, které připomínají pobyty malíře Mikoláše Alše právě na tomto zámku. S opravami objektu pro památník se začalo v sedmdesátých letech. I od tohoto záměru se pak upustilo.

Architekt Ivan Vavřík popisuje, že zámek se před revolucí dočkal obnovy. „Pracoval jsem tehdy v podniku Obnova památek, který zaměstnával umělecká řemesla. Měli jsme tam truhláře, kameníky, kováře, a všechno se ručně vyrábělo u nás v dílně. Takže v tom roce 1990 byl zámek opravený, okna zasklená, byly tu měděné okapy…“

Po třiceti letech je na areál žalostný pohled. Do zámku zatéká, na střeše chybí kusy krytiny, jsou promáčené stropní konstrukce. „Největší průšvih je dochovaný barokní krov, který je v tuto chvíli zatékáním skutečně velmi ohrožený. Je to krásné dílo, kde najdeme dokonce ještě i tesařské značky. Ty trámy jsou tesané, ne řezané, tehdy totiž nebyly pily ani katry. Když se stavěla střecha, poskládali si tesaři konstrukci vedle před domem, napasovali trámy na sebe, seřízli, označili a pak kladkostrojem vytáhli dřevo nahoru. Za dva dny měli střechu hotovou,“ vysvětluje Ivan Vavřík. Pokud se podle něj s děravou střechou v dohledné době jednoho až dvou let něco neudělá, krov bude nenávratně zničený a zámek bude vypadat jako přilehlé hospodářské budovy.

Zámek Tmaň - architekt Ivan Vavřík

Hospodářské budovy mají podle starosty Jaromíra Frühlinga (nez.) doslova demoliční charakter. Zvenku jsou vidět díry ve střeše. „Propadají se tam střechy i podlahy do sklepení,“ říká starosta. Podle něj ale obec toho může dělat jen málo. Památkově chráněný zámek i přilehlá stavení jsou totiž v soukromých rukou. A majitelé s obcí prakticky nekomunikují. Nezbývá než posílat dopisy a stížnosti na stavební úřad.

Podle katastru nemovitostí patří areál firmě Formaggi Property. V ní majetkově figuruje společnost Benedetta a italský podnikatel s nemovitostmi Alberto Stefano. Obě firmy mají sídlit na pražském Žižkově v Roháčově ulici č. 9, nikdo takový ale na zvoncích uvedený není. Další fungující kontakt než adresa není k dohledání.

Starosta Frühling říká, že na prodej je objekt už řadu let. Zchátralý komplex láká bezdomovce, děti i ty, kteří si chtějí něco odnést. Asi před patnácti lety sice přišel někdejší vlastník s tím, že by v areálu postavil 54 malých bytů nebo domků, studie ale zůstala jen na papíře. Navíc Tmaň se od té doby rozrostla a kapacity školy nebo silnic už jsou naplněné. Starosta se podle svých slov nemůže ubránit dojmu, že v současné době jde ze strany majitele o cílenou snahu dostat zámek do stavu, kdy bude nařízena jeho demolice. Pak by se uvolnil prostor pro případnou výstavbu.

S tím souhlasí i architekt Vavřík. „Jak jsem si zámek prošel, je jasné, že tašky ze střechy někdo shazuje úmyslně. Kdyby spadly samy, vypadalo by to jinak.“ Obec podle slov starosty by měla udělat všechno proto, aby památkově chráněný objekt zachránila. Na to, zda by měla o areál zájem obec, není ale podle něj jednoznačná odpověď. Lidé se prý na tom nemůžou shodnout. „Záleželo by na tom, jak by dopadl případný audit, jak by to vypadalo s dotacemi a tak dále,“ říká Jaromír Frühling. V prvé řadě by zámek měl podle něj zachránit stát.

Spustit audio
autor: Kateřina Havránková|zdroj: Český rozhlas