ZDVOŘILÝ

13. listopad 2002

Když o někom řekneme, že je zdvořilý, asi nás ani nenapadne, že to souvisí s dvorkem, s tím, co máme za domkem. Přestože slova zdvořilý a dvorek jsou si napohled velmi podobná, jejich význam je natolik odlišný, že si je nijak nespojujeme. Zdvořilý je, cituji ze Slovníku spisovného jazyka českého, "chovající se podle pravidel zdvořilosti," a zdvořilost je podle stejného slovníku "způsob chování a jednání uznávaný v určité společnosti jako slušný, ohleduplný, uctivý". Slovem dvorek pak označujeme menší nekryté uzavřené prostranství u domu nebo uprostřed usedlosti. Významová souvislost mezi dvorkem a zdvořilostí tedy opravdu žádná není, a přece jsou to slova jazykově velmi blízce příbuzná, patří do stejné jazykové rodiny jako výrazy dvůr, dvorec, dvorana, dvořan, dvorný, dvořit se a velmi pravděpodobně sem patří i slova dveře a dvířka.

Abychom si všechno objasnili, bude nejlepší, když nejdřív vyjmenuju významy slova dvůr. Slovník nám říká, že těch významů zná dnešní čeština pět, když nepočítáme, že se slovo dvůr objevuje i v názvech měst Dvůr Králové a Králův Dvůr. Dvůr je tedy to už citované nekryté uzavřené prostranství u domu, pak je to velký statek - to je ten dvůr, co se objevuje v přísloví lepší drzé čelo než poplužní dvůr -, za třetí je dvůr sídlo vladaře, tedy císařský, královský, papežský nebo také vídeňský či pražský dvůr, za čtvrté se slovem dvůr označují lidé s panovnickým dvorem související, tedy panovník s rodinou a jejich dvořanstvo, úřednictvo, služebnictvo. Konečně pátý význam slova dvůr se objevuje v některých názvech dnes už neexistujících úřadů - naši předkové měli soudní dvůr a také třeba Nejvyšší účetní dvůr. Jak všechny tyto dvory spolu souvisejí, objasňuje Václav Machek ve svém slovníku. "Vývoj významu: nádvoří, pak i s okolními hospodářskými budovami, statek, panské sídlo, panská společnost." Dvůr tedy původně bylo to, co je uzavřené, a dveře to, čím se zavírá. Obě ta slova s největší pravděpodobností pocházejí z indoevropského dhur-, tedy dveře, z něhož je i německé Tor, brána, a asi i latinské fórum, dvůr, náměstí, tržiště.

Jenže jaká je odpověď na otázkou, kterou jsem začal, totiž jak souvisí dvorek se zdvořilostí? Slovo zdvořilost vzniklo ze slova dvůr ve významech, které ve slovníku figurují pod čísly tři a čtyři, tedy sídlo vladaře a lidé s tímto sídlem související. Ten, kdo se choval, jak bylo zvykem u panovnického dvora, mezi dvořany, tedy podle určitých pravidel, ten byl jakoby z dvora, tedy zdvořilý. Podobně vzniklo i slovo dvorný, tedy galantní. Dvorní lidé se chovají způsobem, který byl obvyklý u panovnického dvora. A ze slova dvůr v tomto významu vzniklo i třetí české slovo, jehož původ si v běžné řeči neuvědomujeme. Když se dvoříme nějaké ženě, není to prosté namlouvání natož pak obyčejné balení. Dvoření je činnost kultivovaná, taková, jakou provozovali lidé u panovnického dvora.

autor: Michal Novotný
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.