Zelený čtvrtek: Den, kdy bychom měli jíst zelenou stravu
Zelený čtvrtek by měl být dnem odpuštění. Ve staveních se uklízelo. Lidé věřili, že když smetí odloží na křižovatce cesty, nebudou se v domě držet blechy. Hmyz a myši vyženete nejlépe bušením paličky o hmoždíř. Jak přišel Zelený čtvrtek ke svému jménu?
„Zelený dostal název zřejmě od zeleného roucha kněží, které nosí na sobě při liturgických úkonech. A se Zeleným čtvrtkem je spojené i to, že by lidé měli jíst zelenou stravu. Takže nějaké zelené saláty z pampelišek, ze špenátu, z kopřiv,“ říká Jan Vinduška, ředitel Polabského muzea v Přerově nad Labem.
„Další taková věc, která k Zelenému čtvrtku patří, je to, že odpoledne přestanou zvonit zvony. Utichnou a odlétají do Říma. A to jejich zvonění, kdy se zvonilo ráno, v poledne a večer, klekání, nahrazovalo klepání a řehtání klepaček a řehtaček.“
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Kaderka nás měl za nepřátele a lháře. Kdo s námi mluvil, ten na to doplatil, popisuje reportér Janoušek
-
Máme potřebu hledat střední cestu a nevyčnívat, ale proč nebýt ambiciózní, říká ekonomka
-
Hokejisté Pardubic jsou krok od zisku trojefe pro mistra extraligy, v pátém zápase porazili Třinec 3:0
-
Tři roky ‚pokání‘ za mši za Navalného. Pravoslavná církev v Rusku suspendovala kněze, který vedl tryznu