Zhůvěřile

Dnes se autoři písničkových textů neuvádějí, dnes se nám skoro bych řekl tají, že texty písniček píší lidé, kterým se říká textaři, což v šedesátých létech často bývali lidé, kteří uměli s jazykem zacházet stejně jako ti nejlepší spisovatelé a básníci; vlastně byli to básníci. Patřil mezi ně i autor textu písničky Trezor Rostislav Černý, který tudíž může za to, že slůvko zhůvěřile stále žije v našem jazyce. Ano, výrazy zhůvěřile, zhůvěřilý a zhůvěřilost v češtině fakticky žijí, i když oficiálně vlastně neexistují. V žádném současném slovníku je nenajdeme, což zaznamenal už v roce 1997 lingvista Petr Nejedlý, který se těmito výrazy v časopise Naše řeč zabýval. Odhalil jejich původ, definoval jejich význam a na konci poměrně obsáhlého článku vyslovil naději, že do nových slovníků se už slovo zhůvěřile dostane, protože (cituji) "češtinu rozhodně obohatilo". I po osmi letech tato naděje trvá. Přestože za tu dobu vyšlo několik vydání Pravidel, a dokonce dvě verze slovníku Nová slova v češtině, slova zhůvěřile, zhůvěřilý a zhůvěřilost v nich - opravdu nevím proč - nejsou. Takže běžný uživatel jazyka se nemůže podívat do nějaké dostupné příručky, aby zjistil význam slova, které pořád slyší v oné písničce se skvěle napsaným textem, ale nejen v ní; slova zhůvěřile, zhůvěřilý a zhůvěřilost se používají také v běžné řeči i v publicistice. Zmíněný Petr Nejedlý má ve zmíněném článku v osm let staré Naší řeči tento příklad: "David Rath nepopřel, že o této zhůvěřilosti uvažoval."

Michal Novotný

Vyčerpal jsem už skoro celý čas této rubriky, a neřekl jsem, co slova, na které se ptá posluchačka Plassová, znamenají a odkud se v naší řeči vzala. V zítřejším pokračování to řeknu a mohu slíbit, že budu vycházet nejen z odborného článku v Naší řeči, ale že přinesu i exkluzivní informaci autora textu písničky Trezor Rostislava Černého pro tuto rubriku.

Náměty, dotazy a připomínky mi můžete posílat na e-mailovou adresu michal.novotny@rozhlas.cz