Zkuste vypěstovat kiwi, velkoplodé nebo s drobnými plody velikosti angreštu

Ruku v ruce s oteplováním se kiwi (Actinidia) na našich zahradách daří lépe a lépe. Keříky jsou běžně k dostání a některé kultivary se pěstují nejen pro chutné plody, ale také jako okrasné rostliny. Chorobami ani škůdci většinou netrpí. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:

„Ovšem, je kiwi a kiwi. To první, velkoplodé, s ‚chlupatými‘ plody, které známe z pultů prodejen, tedy aktinidie lahodná (Actinidia deliciosa), je trochu problémové. Vesměs se pěstují samčí a samičí odrůdy, které se vysazují vedle sebe. Existují snad jedna dvě odrůdy jednodomé, samosprašné (oblíbená je Jenny).

Vyžadují prostor jako réva, podobné vedení, řez. Dozrávají pozdě na podzim, nehodí se tam, kde přicházejí první mrazíky už v září. Kvalitě ovoce přeje co nejdelší doba pobytu plodů na rostlině. I tak obyčejně docházejí, měknou až doma, po přinesení z chladna, ze sklepa.

Řez plodem aktinidie lahodné

To druhé kiwi, s drobnými holými plody, spíše připomínající angrešt, se pěstuje ve více druzích, odrůdách. Zatímco u odrůd Actinidia arguta existují samosprašné (Weiki, Issai, Japsai,...), odrůdy samčí a samičí, odrůdy Actinidia kolomikta jsou buď samčí, nebo samičí.

Všechna ‚kiwi‘ jsou větrosnubná (i když pyl velmi intenzivně sbírají včely). Samec se sází na stranu, odkud do porostu převážně fouká vítr. Tohle kiwi podle odrůdy dozrává v září, říjnu. Sklízí se, když měkne a konzumuje se hned. Nebo po několikadenním odležení v pokojové teplotě. Stačí je sázet v poměru jeden samec na šest samic.

Všechny aktinidie potřebují oporu. Třeba drátěnku jako réva nebo oporu podobnou sušáku na prádlo. Mezi dvěma kůly ve tvaru T (horní příčka dlouhá asi 50 cm), ve výši přibližně dvou metrů natáhněte čtyři dráty nebo ocelová lanka. ‚Téčka‘ by měla být od sebe vzdálená tak, aby se dráty moc neprověšovaly, až budou v létě zatíženy větvemi a pak úrodou. Rostliny vysazujte ke kůlům.“

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.