Zlámané ruce a nohy, nebo opotřebení kloubů. Kutnohorská kostnice vydala vědcům unikátní informace

Kutnohorská kostnice

Vědci zkoumají kosterní pozůstatky z hromadných hrobů objevených při opravě kostnice v Kutné Hoře. Celkem tam archeologové našli třicet čtyři hrobů. V části z nich jsou prokazatelně pohřbeni oběti hladomoru a morové epidemie. 

Farnost památku postupně opravuje a součástí je i archeologický výzkum. Odkryté hroby jsou podle vědců evropským unikátem. V odkrytých hrobech totiž archeologové našli celkem 1200 koster. 

Jan Frolík, který se na výzkumu podílí, to přirovnal k podobně významnému nálezu v Londýně, kde podle něj britští kolegové objevili na jednom místě asi 700 obětí morové epidemie. V Kutné Hoře mají zatím archeologové potvrzené, že ostatky minimálně v jedenácti hrobech patří obětem moru.

Do dalších, nejméně čtyř hrobů, byli ve 14. století pohřbeni lidé, kteří zemřeli kvůli hladomoru. Důležité je, že vědci zmapovali nejen hroby, ale zkoumají i nalezené kosterní pozůstatky.

Z nich je patrné, že většina koster patří mužům. Podle vědců proto, že na území dnešní Kutné Hory na počátku 14. století muži převažovali. Souvisí to mimo jiné se středověkými doly a těžbou stříbra, kde byla potřeba hlavně mužská síla.

Výzkum se zaměřil i na onemocnění a úrazy středověkých obyvatel. Potvrdil, že měli problémy například se zlomeninami rukou a nohou, se zvýšenou fyzickou zátěží nebo s opotřebením kloubů. Antropologický výzkum ale stále pokračuje a na konečné závěry si tak musíme počkat.