Zlata Koštejnová: Somatické prožívání? Cesta z traumatu

Mluvili jsme o tom, jak vzniká trauma. Probírali jsme, co lidé po takové události prožívají. Věnovali jsme se tomu, jak jim může při zpracování traumatu pomoci metoda Somatické prožívání.

Somatické prožívání je jedním z efektivních nástrojů pro zpracování traumatu. Je to přístup umožňující terapeutovi provést klienta náročnými stavy a situacemi pomocí jemné práce s tělem a nervovým systémem. Nabízí nový přístup k porozumění a zvládání následků šoku a traumatu.

Jak vzniká trauma?

Trauma je každá událost, kterou autonomní nervový systém člověka vyhodnotí jako ohrožení života. Je to okamžik, kdy se něco stane příliš rychle, něčeho je příliš mnoho nebo se něco stalo příliš brzy.

Autonehoda (ilustr. obr.)|foto: Fotobanka stock.xchng

Může se jednat o autonehodu, povodně, přepadení nebo ztrátu blízkého člověka. Stejně tak se může trauma projevit následkem dlouhodobé deprivace v dětství, nebo i v dospělosti.

Následkem nezpracovaného traumatu bývá posttraumatická stresová porucha, která vede ke zhoršení kvality života.

Princip metody Somatické prožívání

Člověk na racionální úrovni může mít zpracovanou celou událost. Ví, proč se to stalo, že to nakonec dopadlo dobře, ale tělo jakoby žilo vlastním životem.

Peter A. Levine v rámci svého výzkumu zjistil, že post-traumatická stresová porucha je následek nevybití energie, kterou člověk aktivoval při ohrožení. Účelem terapie Somatické prožívání je tuto energii uvolnit a vrátit člověka zpátky k jeho životu.

Průběh ošetření

Lidé, kteří zažili traumatizující událost, jsou velmi citliví a ostražití. Podvědomě očekávají další ohrožení. Proto je při terapii prvotním krokem vytvořit místo, kde se cítí klient bezpečně.

Psychoterapie (ilustrační foto)|foto: Free Digital Photos

Terapeut se přizpůsobuje potřebám klienta a klient si může zvolit jakékoliv místo k sezení a příjemnou vzdálenost od terapeuta. Klientova potřeba bezpečí je naprostou prioritou.

Poté probíhá verbální komunikace, při které terapeut obrací klientovu pozornost ke vnímání vlastních tělesných prožitků. Celý rozhovor je v atmosféře bezpečí a pohodlí. Klient vůbec nemusí traumatizující událost popisovat nebo dokonce znovu prožívat.

Metoda se naprosto vyhýbá re-traumatizaci klienta. Na závěr terapie se klient orientuje v daném místě a čase, je v přítomnosti.