Zlatým hřebem příbramské Prokopské poutě byl desetikilogramový vzorek stříbra

Horníci se při Prokopské pouti vydali v průvodu v nažehlených uniformách z centra Příbrami do asi tři kilometry vzdálených Březových hor. Tam je centrum pouťových slavností.

„Máme hornický spolek Řimbaba a máme tam zprovozněnou štolu z nějakého 16. nebo 17. století. Je to uzounký, máme tam takovou expozici, hornický byt, věž. Na ní je rozhledna, udělali jsme tam schodiště. Je toho tam dost, lidi by mohli přijít,“ lákají František Šimůnek a František Husák ze spolku Řimbaba z Bohutína.

Dříve se na místě těžilo například stříbro, olovo, zinek nebo zlato.

Stříbro se kromě Bohutína těžilo i v Příbrami. A právě tamější desetikilogramový vzorek byl zlatým hřebem poutě.

„Vytěžil se na šachtě uranových dolů číslo 21 okolo roku 1980 v úrovni zhruba 350 metrů pod zemí ne sedmém patře,“ popisuje mineralog Hornického muzea v Příbrami Pavel Škácha.

„Horníci, kteří nebyli tak pod kontrolou, si tam často přivydělávali tím, že minerály, o které uranové doly nejevily příliš velký zájem, přeprodávali většinou do Německa nebo do Rakouska, kde to kupovali sběratelé,“ dodává.

Škácha na daný vzorek narazil na burze minerálů v Mnichově a za pomoci peněz z kraje se ho podařilo pro muzeum odkoupit. Říká se, že za 300 tisíc korun. Podle ředitele muzea Josefa Velfla ale nešlo o jedinou dnešní raritu. Další je prezentace parního těžního stroje na dole Anna.

„Letos je totiž kulaté výročí sto let od instalace tohoto úžasného technického zařízení. Zajímavé je v této souvislosti to, že ten parní stroj byl původně vyroben na zakázku pro zaoceánský parník. Nicméně shodou okolností a náhod si ho nakonec odebraly tehdejší státní doly,“ vypráví Velfl.

Expozice muzea jsou otevřené až do 18 hodin za symbolickou korunu. Je možné si prohlédnout jednotlivé industriální objekty s expozicemi, sfárat do podzemí nebo se projet hornickými vláčky.