Známá kuchařka s maďarskými kořeny Čirina Košíková ráda vzpomíná na dětství na Nymbursku i práci pro Václava Havla

5. červenec 2021, aktualizováno
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Irena Košíková, Čirina

Čirina Košíková, výborná kuchařka, autorka několika kuchařských knih, tráví léta penze ve středočeských Poříčanech. Mnozí si myslí, že se narodila v Maďarsku. Maďarské kořeny má, to je pravda, ale na svět přišla u nás, ve středních Čechách!

Irena Košíková, zvaná Čirina, prožila část dětství v obci Mcely na Nymbursku. Její maďarští rodiče tam byli v roce 1946 v rámci Benešových dekretů vysídleni z jižního Slovenska. Ve Mcelech se seznámili a vzali se. Na Slovensko se roku 1958 na státní náklady vrátili. Svých 5 dětí však vychovávali k lásce k Čechům i české zemi.

Některé z kuchařských knih Ireny Košíkové

V Bratislavě chodila paní Irena do učení. Pak poznala Petra, budoucího muže, celoživotního kamaráda a oporu, společně odešli zpátky do Čech a zakotvili v Praze. Svou profesní dráhu začínala v roce 1975 U Tří Zlatých hvězdiček na Malé Straně, následoval hotel Blaženka na Smíchově, čínská restaurace Globus a pak restaurant U Zlatého rožně v Dejvicích. Sedm let působila na řecké ambasádě, odkud odešla k prezidentu Václavu Havlovi.

„V té době můj muž strašně toužil mít svou restauraci,“ vzpomíná. „Po revoluci měl každý restauraci, i herci, všichni otevírali restaurace. A Petr byl z toho nešťastnej. Tak jsme se rozhodli, že se do toho také pustíme. Ale bylo mi jasné, že nemohu být u pana prezidenta a Petr se v restauraci bude pinožit s nějakými cizími lidmi. Tak jsme se s paní Dášou i panem prezidentem domluvili.“ Paní Irena odešla, ale s Havlovými zůstali přáteli napořád. Čirina a Petr začali podnikat. „Byla to největší dřina v mém životě,“ dodává paní Košíková.

Posezení u Čiriny

Posezení U Čiriny, vyhlášený podnik s domáckou atmosférou a bezkonkurenční kuchyní, navštěvovalo mnoho známých osobností. „My jsme ale byli vděční za každého človíčka, který k nám chodil. Zůstalo mi z té doby pár nádherných přátelství.“

Irena Košíková také často vzpomínala na své dvě kamarádky z dětských let. Nedávno se opět setkaly a bylo to dojemné. Vypráví: „Když jsem vydala první kuchařku, nějaká paní si přišla pro podpis. Povídaly jsme si a z hovoru vyplynulo, že je bývalou spolužačkou těch mých kamarádek. Zorganizovala setkání, dokonce jsme byly na prohlídce krásně opraveného mcelského zámku a zavzpomínaly na dětství. Dodnes jsme v kontaktu!“

Paní Irena Košíková se s námi podělila o dva své recepty: Na sladké bratislavské rohlíčky a slané škvarkové pagáčky.

Škvarkové pagáčky

Bratislavské rohlíčky (z knihy Vaření s Čirinou, Motto, 2004)

Tenhle recept stejně jako mnoho jiných vymyslela a do posledního putníku „vychytala“ moje maminka. Jednou jsem je udělala panu prezidentu Havlovi a jeho paní Dáše, jen tak, pro chuť. Ani jsem netušila, jaký budou mít úspěch. Potom jsem je pekla pravidelně skoro každý týden. Vás určitě bude zajímat, že na rozdíl od „pravých“ bratislavských rohlíčků, které najdete v každé podrobnější kuchařské knize, jsou velmi jednoduché a suroviny na ně určitě nechybějí v žádné spíži a lednici.

Ingredience
  • 40 dkg hladké mouky
  • 1 Hera
  • 1 kelímek (25 dkg) zakysané smetany
  • moučkový cukr na obalování
  • 1 vanilkový cukr
  • Ořechová náplň:
  • 25 dkg mletých ořechů
  • 10 dkg krupicového cukru
  • hrst rozinek
  • 1 dl vařícího mléka

Ořechy smícháme s cukrem a zalijeme vařícím mlékem. Pozor: zaléváme opatrně, jinak přelijeme a budeme muset zahušťovat. Pokud se nám to přesto stane, žádná tragédie, zahustíme nadrobenými piškoty. Pokud byste raději makovou náplň, připravíte ji úplně stejně, pouze místo ořechů použijete mletý mák a do něj přidáte nastrouhanou kůru z jednoho citrónu.

Ze surovin připravíme hladké těsto, dobře je vypracujeme, rozdělíme na 6 bochánků, přikryjeme fólií a dáme alespoň na 2 hodiny do lednice odpočinout. Zůstanou-li tam déle, nic se neděje, ale v žádném případě je tam nenechávejte kratší dobu. Mezitím si připravíme náplně, jak je uvedeno shora. Z každého bochánku pak vyválíme kruh, který rozdělíme šikmými řezy (použijeme rádýlko) na 8 dílků. Na širší stranu dílku nanášíme lžičkou nádivku a rolujeme do tvaru rohlíčku, který klademe na vymazaný plech (nebo na pečicí papír). Potíráme rozšlehaným vejcem a pečeme asi 30 minut při 200 stupních Celsia. Ještě teplé obalujeme v moučkovém cukru s vanilkou.

Škvarkové pagáčky (z knihy S Čirinou na cestách, Motto, 2008)

Ingredience
  • 40 dkg hladké mouky
  • 30 dkg mletých škvarků
  • 2 žloutky
  • 1 kostka droždí
  • sůl
  • pepř
  • 1 dl šlehačky
  • 3 lžíce bílého vína nebo 1 ½ lžíce octa
  • na potření 1 vejce

Ze surovin dobře propracujeme těsto (nepřipravujeme kvásek, droždí jenom nadrobíme do mouky), rozválíme placku tlustou asi 1 ½ cm, nožem ozdobíme kosočtverci a skleničkou vykrajujeme kulaté pagáčky. Čím menší, tím chutnější. Klademe na plech a necháme asi 2 hodiny odpočinout. Potřeme vajíčkem a pečeme asi 30 minut v troubě předehřáté na 200 stupňů dorůžova.

Rada: Když máme škvarky hodně vysušené, a tedy málo mastné, můžeme přidat do těsta 1–2 lžíce sádla.

autor: Jolana Nováková | zdroj:
Spustit audio

Související