Zrcadla z Čelákovic nosí štěstí. I když každý měsíc z továrny odvezou 20 tun střepů, krize se jich nedotkla
Čelákovická rodinná firma Amirro i v této nejisté době funguje naplno. Zakázek má tolik, že pomalu nestíhá vyrábět. Na rozbitá zrcadla, která nosí smůlu, tady nevěří. Každý měsíc odvezou kamion plný střepů ze zrcadel, krize se jich ale nedotkla.
Střepy nosí štěstí rodině Pavla Holejšovského téměř 250 let. Počátky tradice práce se sklem se u nich datují od roku 1780. „Se sklem se potkávám vlastně celý život. Celé generace mých rodičů a dědů se zabývaly výrobou skla. Já jsem se osobně k tomu dostal hned po škole, protože jsem vystudoval technologii zpracování skla,“ vysvětluje jednatel firmy Amirro Pavel Holejšovský.
Výroba zrcadel tady v Čelákovicích běží už zhruba 28 let. „Kupujeme už hotová zrcadla ve velkých formátech 3 x 2 metry a z toho řežeme a brousíme, doplňujeme osvětlením a rámujeme ta zrcadla, která se věší na zeď v domácnostech,“ popisuje specializaci rodinné firmy Pavel Holejšovský, který vedení firmy před časem předal dceři Lucii Hronové.
Návštěvníka továrny překvapí rozsah výroby. V halách pracuje kolem 100 zaměstnanců. „Je to hodně ruční práce, takže potřebujeme hodně lidí. Nedá se to úplně robotizovat, protože škála výrobků, kterou vyrábíme, je hodně široká,“ ukazuje Lucie Hronová na různé druhy zrcadlových ploch, které pracovníci v továrně opracovávají pomocí brusných a leštících kotoučů.
„Výroba zrcadel se nikde neučí. To se učí lidi až tady u nás. Můžeme zaměstnat klidně truhláře nebo kohokoliv, kdo má trošku technické zkušenosti. Ale ty praktické zkušenosti s tím, jak se chová sklo, získají až tady u nás ve výrobě,“ usmívá se Lucie Hronová.
Firma Amirro vyrábí i terária pro exotické mravence, která si objednal zákazník z Berlína. Lucie Hronová si původně myslela, že půjde jednorázově o pár skleněných terárií, ale nakonec vyrábějí opakovaně dodávky několika tisíc kusů.
Nosí rozbitá zrcadla smůlu? A v čem je problém, když firma vyrobí na objednávku pro zákazníka velké zrcadlo? Poslechněte si v reportáži Báry Kvapilové.
Související
-
Pražení kávy může být drama, kde jde o každou vteřinu. Jaroslav Vondrák připravuje kávu „na míru"
Jaroslava Vondráka před dvaceti lety zcela pohltil svět kávy. Díky svému nadšení a lásce ke kávě vybudoval na kraji Berouna malý rodinný podnik.
-
Ředitel kůru na Svaté Hoře má varhany na kolečkách. Koncertovat tak může i pod širým nebem
Jedinečnou atmosféru Svaté Hory u Příbrami často umocňuje varhanní hudba. Kromě velkých varhan v bazilice tady můžete slyšet i positiv, tedy malé osobní varhany.
-
Mistr pozlacovač používá štětce z veverčích ocásků a srsti jezevce. Nutná je jistá ruka a trpělivost
Sylvie Kroupová téměř padesát let pozlacuje nábytek, mříže, divadelní lóže i kostelní věže. Jako mistr uměleckého řemesla vrátila původní krásu desítkám památek.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
