Zvonařský rod Pernerů odléval v Plzni zvony přes 300 let. Na vlastní kůži zažil lidskou hloupost i církevní ješitnost

Příběh slavného rodu se v Plzni začal psát už na počátku 18. století. Dodnes je po jejich tvorbě pojmenováno místo pod dnešním náměstím Republiky - U Zlatého zvonu. Nedalekou Pražskou ulicí projížděli všechny důležité delegace a družiny - králové, císařové, vojevůdci a další osobnosti.

Zakladatel zvonařské větve Pernerů se narodil roku 1714. Nejznámější zvonař je podle Ladislava Silovského Petr Pavel Perner. V Pražské ulici je dodnes ozdobené průčelí jejich firemního domu. Najdeme na něm symbol tří zvonů. Kolik zvonů se dodneška od Pernerů dochovalo? Moc ne. Mohly za to války.

„Vždy, když se blížila nějaká válka nebo vojenské střetnutí, první kdo to odnesl, byly zvony. Přetavili je na děla. Takže se zvonů z dílny Pernerů moc nedochovalo. Jeden ale najdeme ve věži dnešní katedrály svatého Bartoloměje na velkém náměstí,“ popisuje příběh zvonů od Pernerů Ladislav Silovský.

Požár svatého Bartoloměje

Během velké vichřice a bouřky v roce 1835 udeřil jeden blesk také do věže tehdejšího kostela svatého Bartoloměje. Věž začala hořet a zvony se propadly. V té době už ale naštěstí v Plzni fungovala družina mužů, která měla zkušenosti s hašením požárů. Mezi nimi byl i Václav Perner. Díky včasnému zásahu se chrám podařilo zachránit.

„Zvonař Perner ihned dostal zakázku na odlití nových zvonů. Odlil velkou Marii, středního Prokopa, Jana Nepomuckého a malou Annu. Další čtyři měsíce odléval nejzásadnější zvon – Bartoloměje“, říká Silovský s tím, že celá oprava věže trvala dva roky.

Uražená ješitnost církevního hodnostáře

Když byl slavnostně pokřtěn poslední zvon, uspořádal Perner velkou hostinu. Opomenul však pozvat arciděkana Antonína Hlavana. To arciděkana rozhořčilo, a tak při hostině podal Pernerovi ruku k políbení. Ten ji ale odmítl políbit. Arciděkan se proto zatvrdil a rozpoutal se letitý spor. Antonín Hlavan šestnáct let štval proti bartolomějskému zvonu.

„Roku 1844 bylo potvrzeno, že zvon je skutečně skvělý. Arciděkan si přesto prosadil svou. Dne 13. října 1852 byl na jeho příkaz zvon Bartoloměj rozbit a shozen z věže. Zvonaři z rodu Pernerů se poté zařekli, že na věž chrámu už nikdy nevstoupí a tento svůj slib dodrželi“, popisuje příběh Ladislav Silovský.

Konec zvonařské firmy přišel, podobně jako u jiných firem a továren, se znárodněním v roce 1948. Poslední zvon, který pokračovatelé zvonařského rodu odlili, byl o dva roky později zavěšen v kostele v Ejpovicích na Rokycansku.

autor: Pavel Halla | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Související